Součást kulturního dědictví Moravy tvoří obdivuhodné keramické výrobky - fajánse. Počátky fajánsové
výroby jsou spojeny s působením novokřtěnců, kteří ji na moravském území zavedli na sklonku 16. století.
Po bitvě na Bílé hoře však jako nekatolíci byli ze svých domovů vypovězeni. Většina z nich se přesunula
na dnešní západoslovenské území, na němž výroba fajánsí pokračovala. Po rozkladu zdejších novokřtěnských
komunit odešli někteří řemeslníci na Moravu, kde na počátku 18. století založili dílny. Vmoravských
lokalitách probíhalo zhotovování fajánsí až do poslední čtvrtiny následujícího věku. Výrobky moravských
džbánkařů se staly výraznou součástí zdejší lidové kultury. Svým vzhledem a řemeslnou kvalitou přitahovaly
zájem sběratelů a badatelů již v 19. století. O rozvoj jejich poznání se zasloužila řada osobností,
jejichž působení je spjato s Moravským zemským muzeem v Brně, v němž na počátku 20. století vznikla
jedna z nejvýznamnějších sbírek fajánsí ve střední Evropě.
Předložená publikace o pozoruhodném souboru lidových fajánsí uloženém v Etnografickém ústavu
Moravského zemského muzea by chtěla přispět k hlubšímu poznání památkového materiálu a k rozvoji
jejich studia. Práce navazuje na výsledky dosavadního bádání. Prezentuje výjimečnou kolekci, jež umožňuje
sledovat proměny na Moravě vyráběných fajánsí od počátku 18. století až po poslední ohlasy z konce
19. století. Chtěla by seznámit s tímto pozoruhodným fenoménem širokou veřejnost a stát se pomůckou
badatelů a sběratelů.