Předmětem monografie jsou táborové texty bývalých vězňů koncentračního tábora Auschwitz (Osvětim), židovského i nežidovského původu, přímých svědků událostí, psané původně česky nebo polsky. Tato práce se skládá ze dvou částí: teoretické a analytické. Teoretický zahrnuje výzkum zaměřený na téma sběratelství, mj. přehled archivních pramenů, vymezení současného žánrového rámce táborových textů a holocaustu, soutěží o válečné (v České republice) nebo táborové (v Polsku) memoáry a metodiky použité v práci (ruský formalismus při analýze táborových textů, prvky Nového historismu, Studie o holocaustu, Traumatické studie atd.). Analytická část se týká analýzy vybraných textů (dosud nepublikovaných), mj. porovnávání polských a českých textů, rekonstrukce životopisů jednotlivých autorů s využitím nejnovějších zdroju (např. Arlosen Archive), výběr toposů, motivů a obrazů vyskytujících se v jejich textech, způsob popisu událostí a vznikající literární povahu daných táborových textů. Monografie se týká archivních sbírek institucí sídlících v České republice, Polsku a Izraeli. Podrobněji byla diskutována klasifikace poválečných táborových textů dostupných v archivech, včetně: ve Státním muzeu Auschwitz-Birkenau v Osvětimi, Památníku Terezín, Státním muzeu na Majdanku v Lublinu, Národním archivu v Praze, Yad Vashem v Jeruzalémě, Domu bojovníků z ghetta, Massuah, spolu s jejich srovnáním, zejména pokud jde o politiku ovlivňujících jejich získávání, ukládání a sdílení. Práce si klade za cíl upozornit na obrovské množství nezpracovaného materiálu obsaženého v archivech a jejich potenciál.