Nové vydání jednoho z nejvýznamnějších klasických děl evropské literatury, označovaného za první francouzský psychologický román, je doplněno několika sty půvabných černobílých ilustrací, jejichž autorem je u nás dosud neznámý francouzský malíř Jean-Paul Quint.
Román Červený a černý, odehrávající se v době francouzské restaurace, vypráví příběh Juliána Sorela, nadaného a ctižádostivého mladíka, který se navzdory svému plebejskému původu rozhodne dobýt velký svět. Cílevědomě pracuje na tom, aby pronikl do vyšší společnosti, a využívá k tomu všechny své přirozené i získané přednosti: mládí, inteligenci, píli, houževnatost, odhodlanost a také půvab, kterým si snadno získává přízeň žen. Julián je mistrem přetvářky, který umně skrývá své city, pohnutky, vnitřní postoje i politické přesvědčení. Ve skrytu obdivuje Napoleona a sní o hrdinských gestech, ale protože revoluce a Napo-leonova doba minuly a čas heroismu patří nenávratně minulosti, neváhá obléknout "stejnokroj svého století" - kněžskou sutanu a vydá se na dráhu duchovního. Ctižádostivého Juliána, v němž se pere duše vypočítavé- ho intrikána s duší romantického hrdiny, ovšem čeká záhuba, nakonec jej totiž zradí vlastní city...

Stendhal (1783-1842), vlastním jménem Henri Marie Beyle, patří k nejznámějším francouzským spisovatelům 19. století. Je považován za nejvýraznějšího představitele tzv. subjektivního realismu. Proslul zejména romány Červený a černý (1830) a Kartouza parmská (1839). Ačkoli za jeho života nebyly tyto romány náležitě oceněny, a to ani kritikou, ani čtenáři, ke konci 19. a v první polovině 20. století se Stendhal stal jedním z nejčtenějších světových autorů.

Jean-Paul Quint (1884-1953), vlastním jménem Jean Paul Ernest Boiraud, byl francouzský malíř, kreslíř, litograf a novinář. Do kolektivní paměti se zapsal především jako ilustrátor. Ilustroval například Baudelairovy Květy zla (1930), Bal-za-kova Otce Goriota či Stendhalova Červeného a černého (1922). Velkou část svého života prožil ve Štrasburku, kde bylo jeho dílo vystavováno v Maison d'art alsacienne a Cabinet des estampes de Strasbourg.