Publikace, která je věnovaná ojedinělé a pozoruhodné sbírce sklomaleb zámku Hluboká nad Vltavou, spojuje jak pohled uměleckého historika, tak i pohled technický, tedy uměleckého sklenáře. Prezentuje se zde jak výběr sbírkových kusů, tak i současně vývoj malby na skle od středověkých vitráží až po kabinetní malbu 16. a 19. století, která je vlastním jádrem sbírky. V úvodu autoři věnují vzniku vitráže jakožto způsobu zakrývání okenních otvorů a jejího rozvoje při výzdobě chrámových oken středověku. Dále se pak podrobně zabývají dílenskou praxí, která se u klasických vitráží prakticky od doby jejich vzniku v podstatě nezměnila, včetně současných technik zušlechťování skla.