VŠECHNY ZDE NABÍZENÉ PUBLIKACE MÁME SKLADEM
VÁŠ NÁKUP
0 POLOŽEK
CENA: 0 VČETNĚ DPH
DETAIL TITULU:
Poznámky o krajině
Severová Tereza
Centrum pro současné umění Praha 2023
brožovaná, 79 str.
ISBN 9788088386094
400,-
360,-
SKLADEM
-
anotace
Poznámky o krajině jsou koláží složenou z úvah, poznámek, citací, fotografií a textů z výstav. Představují kompilaci podnětů o současné krajině, inspirativní nejen pro vizuální tvůrce, ale i pro všechny citlivé pozorovatele současného světa.
***
Základní charakteristikou epochy cloveka je, že lidská cinnost, cili lidstvo jako celek, se podílí na utvárení podoby naší planety. Fakt, že byl antropocén prohlášen za novou geologickou éru Zeme, poukazuje na to, že si lidstvo pripouští rozhodující podíl na podobe soucasného sveta. To je moment, který zásadním zpusobem urcuje náš pohled na krajinu. Pozici člověka, jako pozorovatele prírodních jevu je potřeba přehodnotit.
***
Charakteristickým projevem antropocénní perspektivy je vnímání vlastního já a okolí ve vzájemné souvislosti. Roviny já, my, lidstvo, krajina, planeta, vesmír nejsou už jednoduše oddelitelné. Celý systém se problematizuje a staví znovu v ruzných významových kombinacích. Je to jako když se díváme sami na sebe, jak hledíme na krajinu. Vidíme obraz v obraze, uvedomujeme si vlastní pozici, zároven je jaksi nevyhnutelná a nelze z ní jen tak lehce ustoupit. Pozorujeme se, jak pozorujeme. Jsme herci i kulisami zároven.
***
Ucíme se vnímat veci v souvislostech, opustit výklady sveta vystavené na dichotomii clovek-príroda. Soucasné videní krajiny provazuje vztah mezi lidským telem, zažíváním, myšlením a prírodou, a i když vnímá tyto svety v tesném sepetí, jde stále o vliv jednoho na druhé. V krizi životního prostredí prochází zásadní krizí i clovek. Model krize muže být vnímán jako velmi vážný stav, smrtelná a apokalyptická hrozba, nebo jako "temná noc duše", trauma, které ale nakonec vede k splynutí s všehomírem, ci dle aristotelovské tradice jako fáze dramatu, po níž dojde k rozuzlení. Soucasný pohled na krajinu je komplikovaný. Muže za to celý retezec znalostí, zkušeností a (sebe)reflexí. Je to složitá sít myšlenek a emocí, která nás v souvislosti s vnímáním krajiny provází. Stojíme na hranici mezi vnitrním a vnejším, hledíme do budoucnosti a soucasnost nám protéká mezi prsty.
***
Základní charakteristikou epochy cloveka je, že lidská cinnost, cili lidstvo jako celek, se podílí na utvárení podoby naší planety. Fakt, že byl antropocén prohlášen za novou geologickou éru Zeme, poukazuje na to, že si lidstvo pripouští rozhodující podíl na podobe soucasného sveta. To je moment, který zásadním zpusobem urcuje náš pohled na krajinu. Pozici člověka, jako pozorovatele prírodních jevu je potřeba přehodnotit.
***
Charakteristickým projevem antropocénní perspektivy je vnímání vlastního já a okolí ve vzájemné souvislosti. Roviny já, my, lidstvo, krajina, planeta, vesmír nejsou už jednoduše oddelitelné. Celý systém se problematizuje a staví znovu v ruzných významových kombinacích. Je to jako když se díváme sami na sebe, jak hledíme na krajinu. Vidíme obraz v obraze, uvedomujeme si vlastní pozici, zároven je jaksi nevyhnutelná a nelze z ní jen tak lehce ustoupit. Pozorujeme se, jak pozorujeme. Jsme herci i kulisami zároven.
***
Ucíme se vnímat veci v souvislostech, opustit výklady sveta vystavené na dichotomii clovek-príroda. Soucasné videní krajiny provazuje vztah mezi lidským telem, zažíváním, myšlením a prírodou, a i když vnímá tyto svety v tesném sepetí, jde stále o vliv jednoho na druhé. V krizi životního prostredí prochází zásadní krizí i clovek. Model krize muže být vnímán jako velmi vážný stav, smrtelná a apokalyptická hrozba, nebo jako "temná noc duše", trauma, které ale nakonec vede k splynutí s všehomírem, ci dle aristotelovské tradice jako fáze dramatu, po níž dojde k rozuzlení. Soucasný pohled na krajinu je komplikovaný. Muže za to celý retezec znalostí, zkušeností a (sebe)reflexí. Je to složitá sít myšlenek a emocí, která nás v souvislosti s vnímáním krajiny provází. Stojíme na hranici mezi vnitrním a vnejším, hledíme do budoucnosti a soucasnost nám protéká mezi prsty.