Kniha přibližuje jádro poselství mladé karmelitky, jež zemřela ve věku pouhých 24 let v roce 1897 a kterou papež Jan Pavel II. prohlásil o sto let později za učitelku církve.

Chtěl bych zde ukázat, v čem spočívá ona "zcela nová cesta" neboli "malá cesta", již Terezie objevila, žila a později také předávala druhým. Vnímala, že Bůh chce tuhle cestu ukázat zástupům "malých duší", všem lidem slabým a zranitelným, aby je tak pozvedl až k nejvyššímu stupni lásky. Správně tušila, že smrtí její poslání rozhodně nekončí... Nečekaně rychlé šíření Terezčina učení pokračuje i nadále. Je důkazem toho, že její touha nebyla pouhou iluzí, což plně koresponduje s Otcovou moudrostí, který "tyto věci ukryl před moudrými a učenými, a odhalil je maličkým" (Lk 10,21). Dobrý Bůh v tom opět překonal všechna její očekávání.