Není pochyb o tom, že prezidenti Francouzské republiky jsou zpravidla rozhodujícími činiteli politického dění této země. Žádná z jejich ústavních pravomocí jim však silné prezidentství jednoznačně negarantuje. Proto také dějiny V. republiky od jejího vzniku v roce 1958 občas zaznamenávají i slabé prezidenty. Co je tedy pro mocenské postavení soudobých prezidentů Francie rozhodující? Jsou to ústavní texty nebo momentální mocenská konstelace? Publikace si klade za cíl poskytnout na tyto otázky precizní odpovědi a nechat přitom českému čtenáři důvěrněji nahlédnout do svébytného francouzského politického systému, obecně nazývaného "poloprezidentským".