V 17. a 18. století mělo každé ze tří pražských měst svůj vlastní malířský cech, do něhož náležela převážná většina osob živících se malířskou profesí. Po malostranských umělcích se další publikace zaměřuje na profesní sdružení malířů Nového Města pražského. Nahlíží do cechovního života, věnuje se hmotným a písemným památkám, reprezentaci korporace i jednotlivých členů a popisuje také další formy a možnosti provozování malířské živnosti mimo cechovní organizaci. Nedílnou součástí publikace je edice jediné dodnes dochované cechovní knihy novoměstského malířského sdružení z let 1755 až 1782, ktero doplňuje seznam jmen cechovních mistrů z roku 1734. Přílohu pak vytváří životopisné medailony malířů a příbuzných cechovních řemeslníků působících v uvedené době v prostředí Nového Města pražského.