Publikace objasňuje složitou problematiku církevní správy v někdejší vratislavské diecézi v období od poloviny 17. století až do ustanovení generálního vikariátu pro rakouskou část této církevní provincie v roce 1770. Jednotlivá témata byla dlouhodobě zkoumána na modelovém příkladu frýdeckého arcikněžství (děkanátu). Tato nižší církevně-správní jednotka vznikla rozdělením území dosavadního těšínského děkanátu na čtyři arcikněžství se sídly v Bílsku, Frýdku, Fryštátě a Těšíně v říjnu roku 1654. Frýdecké arcikněžství v tomto období tvořily farnosti Bludovice, Bruzovice, Dobrá, Domaslavice, Frýdek, Slezská Ostrava, Šenov, Vratimov a formálně rovněž knězem neobsazená farnost Hnojník z těšínského arcikněžství. V zorném úhlu knihy je vedle úřadu arcikněze, jeho práv a povinností, problematika hmotného zabezpečení zdejších obročí a role faráře ve vztahu k držitelům patronátu na pozadí komplikované rekatolizace Těšínska.

Vázaná, bohatý obrazový doprovod (142 obrázků), mapy, tabulky, rejstříky, příloha, resumé v anglickém, německém a polském jazyce