DETAIL TITULU:
Stručné dějiny každého z nás. Osudy zapsané v genech
Rutherford Adam
Leda 2021
vázaná, 444 str.
ISBN 9788073356637
-
anotace
ÚCHVATNÁ EXKURZE DO DĚJIN LIDSKÉHO DRUHU. RUTHERFORD JE PŘEDNÍ ODBORNÍK A ZÁBAVNÝ VYPRAVĚČ. - Genome
Co všechno už dnes dokážeme vyčíst ze struktury lidských genomů! Podstatu nás samých, leccos o našich předcích, náš minulý vývoj a naši budoucnost - vlastně především tu! V této knize po ní pátráme jako v napínavé detektivce. V první části se autor zaměřuje na dějiny lidstva od prvních hominidů až po dnešního Homo sapiens, jak nám je odhaluje analýza lidské DNA získané z fosilních nálezů a ze středověkých i současných lidských ostatků. Ukazuje se, že lidstvo se vyvíjelo mnohem složitěji, než jsme si ještě nedávno mysleli.
Druhá část knihy je zaměřena na otázku, kým dnes vlastně jsme a co současný výzkum DNA odhaluje o rodinách, národech, rasách, o našem zdraví a psychologii, ba dokonce o celém našem osudu. Převažuje názor, že genomika nakonec naprosto promění velkou část medicíny. S tím jsou ovšem spojeny značné etické problémy.
Genomika se ubírá prudce vpřed. Každý týden jsou publikovány nové významné výsledky: objasňování podstaty dědičných chorob, poznatky o nových virech, o genech kulturních rostlin, ale zejména výsledky úprav genomů modelových organizmů metodou CRISPR-Cas9. Tato metoda zcela změnila možnosti praktického využití výsledků genomiky. Stojíme před otázkou: jaká omezení si má lidstvo při využívání výsledků genomiky uložit? Máme právo upravovat lidský genom? Nastala už doba genové terapie, tedy postupů nahrazujících vadné geny zdravými a plně funkčními? Dokázali bychom už cíleně, přesně a bezpečně upravovat lidský genom v buňkách embryí? Jestliže ano, jsou takové úpravy morálně přípustné? Jaké hrozby pro životaschopnost budoucích generací vytvářejí?
Přeložila Lucie Menclíková.
Co všechno už dnes dokážeme vyčíst ze struktury lidských genomů! Podstatu nás samých, leccos o našich předcích, náš minulý vývoj a naši budoucnost - vlastně především tu! V této knize po ní pátráme jako v napínavé detektivce. V první části se autor zaměřuje na dějiny lidstva od prvních hominidů až po dnešního Homo sapiens, jak nám je odhaluje analýza lidské DNA získané z fosilních nálezů a ze středověkých i současných lidských ostatků. Ukazuje se, že lidstvo se vyvíjelo mnohem složitěji, než jsme si ještě nedávno mysleli.
Druhá část knihy je zaměřena na otázku, kým dnes vlastně jsme a co současný výzkum DNA odhaluje o rodinách, národech, rasách, o našem zdraví a psychologii, ba dokonce o celém našem osudu. Převažuje názor, že genomika nakonec naprosto promění velkou část medicíny. S tím jsou ovšem spojeny značné etické problémy.
Genomika se ubírá prudce vpřed. Každý týden jsou publikovány nové významné výsledky: objasňování podstaty dědičných chorob, poznatky o nových virech, o genech kulturních rostlin, ale zejména výsledky úprav genomů modelových organizmů metodou CRISPR-Cas9. Tato metoda zcela změnila možnosti praktického využití výsledků genomiky. Stojíme před otázkou: jaká omezení si má lidstvo při využívání výsledků genomiky uložit? Máme právo upravovat lidský genom? Nastala už doba genové terapie, tedy postupů nahrazujících vadné geny zdravými a plně funkčními? Dokázali bychom už cíleně, přesně a bezpečně upravovat lidský genom v buňkách embryí? Jestliže ano, jsou takové úpravy morálně přípustné? Jaké hrozby pro životaschopnost budoucích generací vytvářejí?
Přeložila Lucie Menclíková.