Trauma nelze obejít. Jeho následky zažívají mnozí - možná vy, možná vaši blízcí. Vždy však ovlivňuje životy všech okolo. A není v silách trpícího, aby projevy v podobě depresí, chronických potíží, alkoholismu, sebepoškozování či pocitů studu a osamělosti zvládl bez pomoci.

Bessel van der Kolk popisuje s laskavostí a otevřeností příběhy, s nimiž se setkal v klinické praxi, a dělí se o výsledky svých výzkumů v oblasti terapie posttraumatické poruchy. Prokázal jimi, že zanedbávané či zneužívané děti, účastníci nehod a katastrof, váleční veteráni či oběti násilných činů potřebují víc než medikamenty. Skutečné uzdravení vede přes hledání cesty k sobě samým, k vlastnímu tělu, které si v nekonečné smyčce udržuje otisk prožitého utrpení. I díky van der Kolkově práci se lze vydat na možná dlouhou, ale nadějnou cestu k lepšímu a plnějšímu životu.

Mimo jiné se dozvíte:

Trauma negativně ovlivňuje tělo i mozek a mění schopnost zažívat radost, důvěru, ovládat se a vnímat své tělo.
V rozvoji vývojové traumatické poruchy hrají roli geny, hormony i rodičovská péče a láska v prvních letech života.
Sebedestruktivní chování je často vyvoláno snahou znovu cítit a získat kontrolu nad svým životem.
Projevy traumatu často dostávají nálepky nejrůznějších diagnóz, terapie je však neúčinná, pokud neřeší skutečnou podstatu potíží.
Trýznění lidé popírají realitu a oddělují se od ní, aby přežili. Přestávají tak chápat, kým jsou, co cítí a čemu a komu mohou důvěřovat.
Autor své pacienty vybízí, aby se zapojili do libovolné formy práce s tělem, která napomáhá obnovení zdravého vztahu k sobě i k druhým. V knize proto najdete doporučení na inovativní léčebné postupy od metod neurofeedbacku přes meditaci až po sport, hudbu, jógu či kurzy herectví. Přístupným způsobem tak dává naději všem, kteří dosud trpěli.

Přeložila Monika Martinková.