Šíření klínového písma z centra Mezopotámie do periferií v průběhu druhé poloviny 3. a zejména ve 2. tisíciletí př. n. l. představuje důležitý historický a kulturní fenomén. Od začátku 2. tisíciletí př. n. l. se klínopis stal privilegovaným prostředkem, který administrativy těchto "periferních" center používaly k zaznamenávání ekonomických transakcí. Tyto dokumenty, vypovídající o dávkách, daních, tržbách a dalších, vrhají zajímavé světlo na ekonomický režim těchto oblastí. Jsou to tisíce administrativních záznamů, které nám umožňují sledovat proces vývoje ekonomického myšlení, který vzešel z oblasti Mezopotámie, aby byl přejat a přizpůsoben pro administrativní realitu v širokém prostoru starověkého Předního východu. Devatenáct esejí shromážděných v tomto svazku objasňuje vznik, přenos a interakci ekonomických struktur, stejně jako management zdrojů v čase a prostoru. Diachronicky sleduje podobnosti, rozdíly a adaptace v ekonomickém řízení těchto zdrojů a otázky spojené s fungováním daňových soustav starověkého Předního východu ve 3. a 2. tisíciletí př. n. l.