© Nakladatelství
KAROLINUM 2020

RSS RSS   facebook


visa visa
maestro maestro

webmaster

VŠECHNY ZDE NABÍZENÉ PUBLIKACE MÁME SKLADEM

košík

VÁŠ NÁKUP


0 POLOŽEK
CENA: 0 VČETNĚ DPH



Domácí stránka  > HISTORIE  > historie států  > detail titulu

DETAIL TITULU:

Studia Balkanica Bohemico Slovaca VII

Moravské zemské muzeum 2018

brožovaná712 str.
ISBN 9788070284926

obálka
-10% 196,-
176,-
1-2 ks

Balkanistická studia, především pak slavistická, mají na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity dlouhou tradici a byla přítomna, zejména v literárněvědných disciplínách, prakticky již od jejího založení v roce 1919. Tak hned první profesor slovanských literatur na brněnské filozofické fakultě Jiří Horák (1884-1975; působil zde v letech 1922-1926) věnoval pozornost srbocharvátské literárněvědné problematice.

Zásadní dílo v bádání o jihoslovanských literaturách však učinil až jeho nástupce Frank Wollman (1888-1969), vynikající znalec jihoslovanských literatur, jenž přišel z bratislavské univerzity do Brna jako Horákův nástupce v roce 1928 a učil na fakultě až do svého odchodu do důchodu v roce 1959. Wollman osobně znal velké postavy tehdejšího charvátského, o něco méně i srbského písemnictví, dobře se ale orientoval také v literatuře bulharské a slovinské.

Významným badatelem, zejména pokud jde o bulharskou literaturu, byl na předválečné brněnské filozofické fakultě také ruský bílý emigrant Sergej Grigorijevič Vilinskij (1876-1950), jenž na fakultu přišel na pozvání věhlasného paleoslavisty Václava Vondráka (1859-1925) z Bulharska, kam uprchl z bolševického Ruska a kde se také podrobně seznámil s tamní literaturou. Historická balkanistika na brněnské fakultě tehdy prakticky nebyla přítomna.

Jak v meziválečné době, tak dlouho po druhé světové válce ovšem balkanistická studia nebyla nijak institucionalizovaná. Odborníci zabývající se jihoslovanskou problematikou působili od roku 1921 v rámci slovanského semináře, ale i jiných kateder, stejně tak po válce, kdy slovanský seminář zanikl a částečně jej nahradila nově zřízená katedra slavistiky, od roku 1956 rozšířená a přejmenovaná na katedru slovanské filologie a srovnávacího indoevropského jazykozpytu. V rámci ní byly občas otevírány studijní obory bulharistika a serbokroatistika.

I tato katedra ale později zanikla a své skutečné institucionální podoby se jihoslovanská studia dočkala teprve zásluhou historika Josefa Macůrka (1901-1992), zakladatele historického balkanistického výzkumu na brněnské filozofické fakultě, a jeho vrstevníka, bulharisty, turkologa a balkanologa Josefa Kabrdy (1906-1968).