Může být atraktivita chápána jako investiční strategie? Zvyšuje krása šance na vzestupnou sociální mobilitu a má větší vliv na úspěch než klíčové kompetence? Autoři publikace odpovídají na řadu otázek, jimž se zatím naše sociologie a ekonomie vyhýbaly, ačkoli světová ekonomie i sociologie roli krásy a atraktivity v úspěchu, práci i životě věnují čím dál větší pozornost. Publikace vychází z rozsáhlého výzkumu a věnuje se souvislostem mezi atraktivitou, vzděláním, profilem osobnosti, sebevědomím, povoláním a příjmy.

Jak strašnou sílu má ženská krása, víme už od Homéra: stála za zničením Tróje. A významný americký sociolog Christopher Lasch zvolil pro svou monografii o rodinné intimitě motto: Beautiful woman is a big power; beautiful and intelligent woman is a superpower.
Na to, bychom o tom věděli své, nepotřebujeme ovšem autority: každý mužský si jednou všimne, kolem čeho se točí svět; ženy to asi vědí také. Pro sociologii to ale byla obtížná a dlouho nezdolatelná výzva. Jak říká Bertrand Russell - to, co je ve fyzice energie, je ve společnosti moc. Moc krásy se však pro ni dlouho zůstávala neuchopitelná.
Začalo se to měnit teprve v posledních desetiletích. Ta vývojová větev v sociologii, pro kterou je rozhodující společenská relevance, postupně pronikala i na toto obtížné území. Kladla si otázky: platí to i pro mužskou krásu? Pojí se nějak krása a inteligence (tj. jsou blondýny opravu hloupé)? Mají krásnější ženy snadnější cestu k úspěchu? Mají krásní muži vyšší příjmy? Atd. A dokázala přinést odpovědi
O moci krásy tedy už ze světové sociologické literatury víme leccos, a víme to s tou mírou spolehlivosti, jakou dává dobrý sociologický výzkum. Ve vzduchu ovšem stále zůstává námitka, která relativizuje získané poznatky tím, že pokazuje na kulturní zakotvenost vnímání krásy: copak je představa krásné ženy stejná v Japonsku jako v Kalifornii? Byla by krásná Čukotka vnímána jako krásná i v Katalánsku? O tom lze přece pochybovat. A drtivá většina poznatků, které byly dosud shromážděny a zpracovány, pochází z výzkumů na jiných populacích, nejčastěji ve Spojených státech. Ale co když je to třeba v Česku jinak?
Posuzovaný rukopis Moc krásy na tuto otázku nabízí odpověď. Je založen na výzkumech vesměs v české populaci, své výsledky komparuje s výsledky, jež byly publikovány o jiných populacích. Přináší analytické poznatky i o tom, na co všecko a jak silný má krása vliv; umožňuje tedy i jemnější rozlišení, v čem krása a atraktivita českých mužů a žen působí stejně a v čem méně, více či jinak ve srovnání s ostatními dosud zkoumanými národními populacemi a kulturami.
K otevření velkého nového tématu spojilo své síly sedm sociologů; čtyři z nich působili zároveň jako editoři posuzované monografie. Knihu otevírá úvod, napsaný prominentní badatelkou v tomto oboru, britskou socioložkou Catherine Hakimovou z London School of Economics. Podává přehlednou informaci o výsledcích výzkumů na cizích, zejména amerických populacích a upozorňuje na mezinárodní význam a některé jedinečné aspekty prezentovaného českého výzkumu: "Tato kniha posouvá empirický výzkum a teorii erotického kapitálu o velký krok dopředu. Přináší výsledky z prvního národního výzkumu zanořeného na roli atraktivity ve společenském a ekonomickém životě lidí.
Posuzovaná monografie po úvodu, jenž také podává základní přehled o zjištěních, prezentovaný v dalších kapitolách, následuje třináct kapitol s podrobnou empirickou analýzou testování jednotlivých hypotéz o vlivu krásy a erotické atraktivity v různých sociálních dimenzích. Obsahem poslední je zpráva, u práce založené na empirickém výzkumu obvyklá, o zdrojích použitých dat. V tomto případě to znamená jednak informace o vlastním výzkumu, jeho charakteristikách, zkoumaném souboru a technice sběru dat, jednak o souborech dat, které byly použity pro komparaci. Autoři usilují o sdělný a plynulý výklad, nevyhýbají se ovšem tam, kde to přispěje sdělnosti textu ani grafům. U některých analýz připojují přílohu, kde prezentují technické údaje (např. Definice proměnných pomocí metody hlavních komponent (PCA), korelace mezi hlavní proměnnými, regresní analýza vlivu různých strategií na atraktivitu aj.).
Pro poznání české sociální reality a fungování jejích mechanismů otevírá rukopis nový prostor, do kterého díky němu česká sociologie získává vhled. Text je na dobré profesionální úrovni, přesahující většinu naší produkce. Jeho publikace umožní, jak je to ve vědě obvyklé, kritickou reflexi jehovýsleků, kladení dalších otázek a prohlubování dosaženého poznání. Protože odpovídá na otázky tak obecně lidské, dá se očekávat, že vzbudí pozornost také u vzdělaného publika mimo specializovaný okruh odborníků.

Z recenzního posudku: Prof. Dr. Ivo Možný, CSc.