Hlavním cílem předkládané monografie bylo zmapování a srovnání aktuální situace německých (německojazyčných) zahraničních komunit v České republice a na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Rumunsku, ve státech bývalé Jugoslávie a na Ukrajině. Mezi hlavní zkoumané prvky patřilo zjišťování početnosti německé menšiny a porovnávání oficiálních údajů (například ze sčítání obyvatel) s neoficiálními údaji (odhady německých menšinových spolků, počty členů farností a církevních sborů). Výzkum se dále zaměřoval na používání němčiny a jejích dialektů jako jednoho z důležitých prvků německé etnické identity - zda se používá v každodenním styku, nakolik podléhá asimilaci, jaká specifika si jazyk zachoval po staletí odloučení od centra používání němčiny na území dnešního Německa. Dalším bodem zájmu prováděného výzkumu bylo zjišťování, na jaké úrovni fungují německé národnostní spolky a jak je rozvinuté školství v německém jazyce ve všech výše uvedených zkoumaných oblastech.