Pálijština je jazyk, ve kterém jsou sepsána zásadní díla tzv. théravádského buddhismu, zejména samotný Pálijský kánon (Tipitaka), ale i další díla náboženská, filosofická a historická.

Pálijština je doložena z cejlonských památek, ale je svým původem jazykem středoindickým, a tedy podobná nejen staroindickému sanskrtu, ale blízká i dalším indoevropským jazykům, jako je latina, řečtina či jazyky slovanské. Kniha vedle obecného úvodu o pálijském jazyce a dílech v něm napsaných obsahuje vlastní gramatiku, tedy výklad pálijského hláskosloví, tvarosloví a skladby, s pomocí přehledných tabulek.