Etnolingvistika bývá nejčastěji charakterizována jako věda zabývající se vztahem jazyka a kultury. Pod touto obecnou definicí se však skrývá mnoho různých přístupů. To je způsobeno odlišně vymezovanými prvky předmětu etnolingvistiky nebo povahou tohoto vztahu, růzností materiálu, s nímž vědci pracují, či jiným pojímáním role jazyka v popisu a uchopování okolního světa.
Kniha Magie slova a textu přibližuje českému čtenáři bádání moskevské etnolingvistické školy a jejího hlavního představitele Nikity Iljiče Tolstého. Tato škola přináší zcela nový způsob interpretace různých aspektů tradiční slovanské kultury. Její vědecká činnost představuje v rámci světové lingvistiky osobitý etnolingvistický přístup a pro nejedno vědecké pracoviště se stala autoritativní a inspirativní.
Do sborníku byly vybrány klíčové studie Nikity Iljiče Tolstého, které editorka opatřila podrobným komentářem, jenž práci moskevské školy výrazně přibližuje českému čtenáři a usnadňuje mu orientaci v tomto kontextu.

Seznam zkratek
Etnolingvistika dnes
Nikita Iljič Tolstoj a moskevská etnolingvistická škola

Jazyk a kultura
Z „gramatiky“ slovanských obřadů
Přivolávání deště
Času magický kruh
Magická síla hlasu v ochranných rituálech
Ukázka hesla „Slunce“ z etnolingvistického slovníku Slavjanskije drevnosti

Poznámka překladatelky
Bibliografie
Jmenný rejstřík

Edice Jany Bauerové uvádí do českého prostředí studie Nikity Iljiče Tolstého (1923 -1996), u nás (bohužel) dosud neznámého zakladatele moderní slovanské etnolingvistiky. Výbor, spojující překlady pěti statí s jejich důkladným komentářem, uvedený fundovanou studií a doplněný na ukázku i překladem hesla z etnolingvistického slovníku, tak zaplňuje v kulturně orientované lingvistice bílé místo. Reflexe etnolingvistických témat je u nás totiž v počátcích a v českém odborném kontextu chybí i překlady textů významných představitelů etnolingvistiky - která se pozoruhodně rozvíjí právě ve slovanském okruhu.
Podle slov N. I. Tolstého prožívá slovanská a vůbec evropská etnolingvistika na přelomu tisíciletí "druhé narození". Lze říci, že k němu výrazně přispěla právě moskevská škola, tj. uskupení vědců v okruhu Nikity Tolstého a hlavně on sám. Proslulé výzkumy manželů Tolstých v terénu (zejm. v Polesí), způsob studia shromážděného materiálu a metodologie uplatňovaná zejm. v rozsáhlém slovníkovém projektu Slovanské starožitnosti se staly inspirací nejprve především pro lublinskou kognitivní etnolingvistiku J. Barnumského a posléze pro mezinárodní oborový kontext, zejména slavistický (srov. aktivity Etnolingvistické komise při mezinárodním komitétu slavistů). Proslulý je Tolstého přístup propojující jazykový kód s ostatními kulturními kódy a aplikující jazykovědné (strukturní) metody na studium folkloru ve všech jeho formách (gramatika obřadů" apod.).
Komentovaný překlad studií N. I. Tolstého, který J. Bauerová ve své edici překládá, je pozoruhodným počinem; jde o první uvedení tohoto autora do našeho prostředí. České odborné publikum se konečně seznámí s jedním ze zakladatelů moderní etnolingvistiky, jejíž kontext se u nás teprve začíná etablovat. Pokud vezmeme v úvahu již odevzdaný překlad deseti etnolingvistických studií z díla Jerzyho Bartmiňského (Tolstého mladšího polského kolegy a originálního následovníka) a právě vydávanou Sémantiku Anny Wierzbické, nakladatelství Karolinum si může v tomto ohledu přičíst vydavatelskou zásluhu (případně uvažovat o zvláštní etnolingvistické ediční řadě). Takové texty zde citelně chybí (jak vím od kolegů nejen z Prahy, ale i např. z Brna či Olomouce) a na českých filologických (zejména univerzitních) pracovištích budou vítány.

Z recenzního posudku: Doc. PhDr. Irena Vaňková, CSc., Ph.D.