Publikace Zvuková báze řečové komunikace představuje české veřejnosti nejnovější poznatky o fonetickém a fonologickém popisu řeči. Ve snaze nabídnout komplexní pohled na zvukové systémy jazyků se věnuje segmentálním i prozodickým jevům z několika vzájemně se doplňujících hledisek. Pojednává jak o artikulačním základu řeči, tak o akustických a psychoakustických vlastnostech řečového signálu. Popis segmentální úrovně se kromě vokalických a konsonantických systémů zabývá též interakcemi, k nimž dochází v souvislé řeči. Důkladně je pojat systémový (fonologický) přístup k segmentálním jednotkám a k systematickým procesům. Popis suprasegmentální úrovně vychází ze slabiky jakožto klíčové jednotky řečové produkce i percepce. Důraz je kladen na prozodickou strukturu řeči, na lexikální přízvuk a na melodické a rytmické vlastnosti řeči. Jedním z cílů knihy je rovněž sjednotit rozkolísanou terminologii řečových věd.

1. ÚVOD
1.1 Fonetika jako vědní disciplína
1.2 Vztah fonetiky a fonologie
1.3 Transkripční konvence
1.4 Terminologická poznámka

2. ŘEČOVÁ PRODUKCE
2.1 Respirační systém
2.2 Fonační systém
2.3 Artikulační systém
2.4 Závěr

3. ZÁKLADY AKUSTIKY A PSYCHOAKUSTIKY
3.1 Akustické dimenze zvuku
3.2 Zobrazení kvality zvuku
3.3 Základní typy řečového zvuku
3.4 Sluchové ústrojí
3.5 Základní aspekty psychoakustiky
3.6 Filtrová teorie produkce řeči
3.7 Závěr

4. SEGMENTÁLNÍ POPIS ŘEČI
4.1 Vokály
4.1.2001 Artikulační a akustický popis vokálů
4.1.2002 Percepční charakteristiky vokálů
4.1.2003 Vokalický systém češtiny
4.2 Konsonanty
4.2.2001 Způsob artikulace
4.2.2002 Místo artikulace
4.2.2003 Znělost
4.3 Iniciační mechanismy při produkci hlásek
4.4 Závěr

5. PROCESY SOUVISLÉ ŘEČI
5.1 Koartikulace
5.2 Asimilace
5.3 Další procesy souvislé řeči
5.4 Vázání a ráz
5.5 Závěr

6. FONOLOGIE A FUNKČNÍ ASPEKTY ŘEČI
6.1 Fonémy a jejich varianty
6.2 Distinktivní rysy a přirozené třídy
6.3 Fonologické procesy a jejich zachycení
6.3.2001 Přístup založený na pravidlech
6.3.2002 Přístup založený na omezeních
6.4 Fonologický systém češtiny
6.4.2001 České samohláskové fonémy
6.4.2002 České souhláskové fonémy
6.5 Závěr

7. ZA HRANICÍ SEGMENTŮ
7.1 Segmentální předpojatost lingvistiky
7.2 Fonetická podstata slabiky
7.3 Vnitřní stavba slabiky
7.4 Fonotaktika a určování slabičných hranic
7.5 Další suprasegmentální jednotky
7.6 Závěr

8. MELODIE ŘEČI
8.1 Tón, melodie, intonace
8.2 Fyziologická podstata
8.3 Percepce melodie řeči
8.4 Funkce melodie řeči
8.5 Melodický inventář češtiny
8.6 Závěr

9. PROBLEMATIKA PŘÍZVUKU A ŘEČOVÉHO RYTMU
9.1 Lexikální přízvuk
9.1.2001 Umístění lexikálního přízvuku
9.1.2002 Fonetická realizace přízvuku
9.1.2003 Lexikální přízvuk v češtině
9.2 Přízvuk v souvislé řeči
9.3 Rytmus řeči
9.3.2001 Zkoumání řečového rytmu
9.3.2002 Úloha rytmu v komunikaci
9.4 Závěr

BIBLIOGRAFIE
REJSTŘÍK

Autoři předkládají vysoce erudovaně napsanou knihu bohatou na informace, která nejen v oboru, ale i v širším kontextu lingvistického bádání rozhodně nebude přehlédnuta.
Nabízí se srovnání s Dubědovým překladem Úvodu do obecné fonetiky letos vydaným v Praze. Předložený manuskript osloví zcela jiný typ čtenářského publika. Zatímco Úvod do obecné fonetiky je typický učebnicový text vhodný například pro úvodní kurzy na bakalářské úrovni, Zvuková báze řečové komunikace Skarnitzla a kol. bude relevantní pro náročnější čtenáře, kteří mají o fonetiku a fonologii odborný zájem. Jednotlivá témata jsou zpracována daleko podrobněji. Kromě popisných a vysvětlujících pasáží, jež poskytují čtenáři základní znalosti, se autoři vyjadřují i k tématům v popisu řeči, která jsou problematická a vyžadují kritické srovnání různých přístupů. Čtenáři jistě ocení bohatý odkazový aparát, který je velmi aktuální a x zároveň má potřebnou časovou hloubku.
Rovněž se nabízí srovnání s dnes již klasickou publikací Fonetika a fonologie češtiny Zdeny Pálkové, která je dlouhodobě hlavním souhrnným zdrojem informací o zvukovém popisu češtiny. Manuskript Skarnitzla a kol. informace v Pálkové velmi výrazně rozšiřuje a doplňuje, zejména pokud jde o současný fonetický výzkum.
Velkou předností této knihy je její skvělá jazyková úroveň. Text je napsán srozumitelně a čtivě, autoři se nedopouštějí nadužívání cizích slov, přestože jejich terminologie je nutně mezinárodně orientovaná. Velmi oceňuji snahu o sjednocení odborné terminologie. Autoři napomáhají čtenáři zorientovat se v často košaté fonetické terminologii tím, že v textu v závorce uvádí kromě českého pojmu i často používaný cizí ekvivalent. Občasné barvitější výrazy v textu (např. "fatální" změna (n) na (m), nebo "hledání hranic jednotlivých hlásek je činnost někdy i bolestně beznadějná") přispívají k živosti a přístupnosti textu.
Podobná publikace v češtině vyšla naposledy v roce 1994 a od té doby získala statut klasického zdroje. Avšak během následujících dvaceti let zaznamenal výzkum zvukové podoby jazyka značný vývoj. Jako hlavní přínos předloženého manuskriptu chápu to, že jeho autoři dokázali tento vývoj čtenáři stručně a přitom nezkresleně přiblížit. Kniha se jistě stane cenným výchozím zdrojem pro všechny, koho studium řeči zajímá.

Z recenzního posudku: Mgr. Šárka Šimáčková, MA, Ph.D.