Název publikace odkazuje na myšlenku amerického historika Michaela Frische, že orální historie je přístupem ke vnímání a pojímání minulosti, který se symbolicky nachází mezi „laickou“ individuální či kolektivní pamětí a „velkými“ politickými dějinami. Kniha nejen široké badatelské obci, ale i zájemcům z řad laické veřejnosti představuje problematiku orální historie v jejích teoretických a praktických perspektivách. Druhé a doplněné vydání tohoto manuálu se snaží podat aktuální pohled na problematiku orální historie jakožto interdisciplinární metody, která významně přispívá k poznání nedávné minulosti, jejíž svědkové a pamětníci doposud žijí. Teoreticky laděná část publikace se věnuje terminologii orální historie, jejímu zrodu a vývoji v českém prostředí i v mezinárodním kontextu, dále pak problematice paměti ve vztahu k orální historii. Praktičtěji zaměřená část se zabývá možnostmi a úskalími realizace orálněhistorického výzkumu, dále pak přináší přehled analytických přístupů, zamyšlení nad interpretačními možnostmi orálněhistorických rozhovorů a konečně jsou zde probírány také otázky etiky a legislativy jako nezbytné součásti orální historie.

Předmluva ke 2. vydání
Úvod

1. Co je to orální historie?
Orální historie a její definice
Orální historie mezi metodou a oborem
Orální historie jako metoda kvalitativního historického výzkumu
"Objektivní" versus "subjektivní" fakta
Možnosti a limity orální historie

2. Orální historie a její vývoj
O dějinách…
… a využití lidských svědectví
Zrození orální historie – Spojené státy americké
Velká Británie – orální historie na křižovatce sociálních dějin
Itálie – ke kořenům věci: orální historie a mikrohistorie
Německo – těžké "vyrovnávání se s minulostí"
Francie – dědictví školy Annales
Kanada – o velkém paradoxu
Finsko – orální historie v zemi lesů a tisíce jezer
Postsovětské orální historie a jejich kořeny: přiklad Ruska a Ukrajiny
Indie – v rozpacích nad soudobými "dějinami nezávislosti"
Čina – orální historie v říši středu
Brazílie jako příklad vývoje latinskoamerické orální historie
Expanze a institucionalizace
Zrození a vývoj mezinárodní komunity: International Oral History Association (IOHA)
Strasti a slasti české orální historie
Hledání metod a smyslu: od sametové revoluce do konce devadesátých let
Bod zlomu: příběh Sta studentských revolucí
Na přelomu věků: léta 2000–2006
Šíření metody na prahu současnosti (2006–2011)

3. Orální historie a studium paměti
Metamorfózy paměti
Paměť a orální historie
Specifika selektivity paměti(i)

4. Interview a životní příběh
Interview
Životní příběh (životopisné vyprávění)
Chronologický postup vyprávění
Strukturované životopisné vyprávění

5. Rozhovor
Příprava rozhovoru
Vypracování projektu
Fáze přípravy na rozhovor
Tazatel
Výběr narátorů
Kontaktování narátorů
Přípravný rozhovor
Místo rozhovoru
Příprava techniky
Vedení rozhovoru
První fáze rozhovoru
Druhá fáze vedení rozhovoru
Ukončení rozhovoru
Záznam/protokol o rozhovoru
Přepis rozhovoru
Redakce rozhovoru
Redakční úpravy otázek a vstupů tazatele – spíše v rovině doporučení
Redakční úpravy rozhovoru odehrávajícího se při dvou a více sezeních
Redakční úpravy gramatické, syntaktické a stylistické stránky rozhovoru

6. Analýza rozhovorů
Východiska analýzy a interpretace rozhovorů
Narátorova vlastní analýza a interpretace
"Cesty historikovy" při analýze rozhovorů
Obsahová a psychologická analýza rozhovorů
Analýza smyslu sdělení v rozhovorech
Jazyková analýza rozhovorů
Analýza prostředí a nonverbálních projevů

7. Interpretace orálněhistorických pramenů
Proč interpretovat?
Některé otazníky nad možností interpretace v orální historii
Hledisko pravdy a vytváření mýtů v orálněhistorické interpretaci

8. Etika a legislativa v orální historii
Etické zásady vedení orálněhistorického výzkumu
Orální historie a legislativa České republiky

Místo závěru aneb Perspektivy a limity ve "fázi uznání"…?
Přílohy
Seznam pramenů a literatury
O autorech
Summary
Resumen
Resümee
Jmenný rejstřík

Summary

This book is an intellectual sequel to the last methodological and theoretical book on oral history, published five years ago. In our judgment, oral history worldwide has taken another step forward since that time, and Czech oral history has capably reflected that trend, even becoming one of the leading forces in the international community of oral historians represented by the professional International Oral History Association (IOHA).
The authors of this book have endeavoured not only to present a theoretical and historiographical view of the issues of oral history, but also to summarize the latest trends in methodology, in procedures for conducting interviews, and in analysis and subsequent interpretation thereof. Not least, via this medium they wish to convey to readers their personal experience over the course of many years of research in the field of modern and contemporary history. The resulting publication aims to accommodate the needs of professionals in the field as well as all college and university students of the humanities.
The book was written in the last third of 2011 during the course of innumerable telephone and e-mail discussions between Prague and Aarhus, Denmark. Attendance by both authors at a meeting of the Oral History Association in Denver, Colorado (USA) in September 2011 formed the third point in an imaginary triangle of places of origin. Their stay abroad, and especially a statement made at the meeting by one of the most respected oral historians, Michael Frisch, also inspired the definitive title of this book. In a relatively brief comment during discussion, Frisch very clearly and aptly described the relationship of oral history to other factors essential to our work, to the "big” history of "events”, and to the issue of memory. His words addressed to a hall packed with about 300 listeners could be roughly paraphrased as follows. The triangle can generally be seen as a figure showing three basic resources and approaches, giving rise to history as a whole and to the historical product. The first point ofthe triangle is human experience of the past and its telling by laypersons, the so-called "life story” or, in a broader sense, memory (individual, collective, etc.) The second point is the "standard” history of major events and processes ("event history”); the third point of the imaginary triangle is the joining of the two approaches: oral history and all that it contributes.
It is precisely oral history, resting on the other two points, that can make use of integrating the story into a context comprehensible to a wide audience. Oral history can also be used in teaching at schools on all levels, because it is able to see history from a comparative perspective – e.g. what the experiences of those who lived through the civil war in the United States, World War II, the wars in Iraq and Afghanistan, the events of 11 September 2001, and the recent floods in the Czech Republic have in common. The authors believe that the scheme of an equilateral triangle is a precise geometric representation of how oral history and its role can be perceived.
The book itself is divided into eight chapters which deal successively with matters of terminology, the possibilities and limitations of oral history, and its definition as a method or discipline, and then compare the development of oral history in the "founding countries” (e.g. the United States, the United Kingdom, Italy, Germany, France, and Canada), to which the development of research in contemporary history is linked similarly. Attention is also given to some examples of countries where for various reasons oral history has developed only after a certain delay (e.g. Finland, Russia, Ukraine, China, Brazil, and the Czech Republic), tracing common features but also differences in the overall international context and in relation to the internationalization of the oral history movement. Also discussed in basic outlines is the relationship of oral history to the very problematic but absolutely fundamental phenomenon of memory. A large part of the book consists of a standard "methodological” guide to preparation for and execution of interviews, but with broader methodological implications, including e.g. reflections on the storage and editing of interviews. Final contemplations are devoted to the starting assumptions, the possibilities, and above all the meaning of analysis and interpretation of oralhistorical interviews. The last chapter then presents an overview of ethical principles and legislation pertaining to oral history in the Czech Republic and elsewhere in the world. In the appendices readers will find, besides samples of letters of request or proposition, samples of contracts with narrators, andsamples of editing and recording of interviews, also practical advice for describing the results of these procedures in the form of oral history.