Kniha se věnuje studiím nových médií - širokému interdisciplinárnímu akademickému metapoli zastřešujícímu sociálněvědné zkoumání a teoretickou reflexi takzvaných nových médií. Text shrnuje historické a epistemologické kořeny studií nových médií a jejich vývoj a následně formuluje teoretický koncept nových médií.

Tento koncept má podobu třídimenzionálního modelu odvozeného ze strukturační teorie Anthonyho Giddense, přičemž tři jeho dimenze zahrnují užití nových médií (jednání) a technotextuální artefakt a kontexty (coby formy struktur). Koncept by měl sloužit jako neredukcionistický výkladový rámec umožňující teoreticky ukotvenou celostní analýzu nových médií jako komplexního fenoménu utvářeného na úrovních artefaktu, sociálního jednání a širšího kulturního, politického a ekonomického milieu.

The book deals with new media studies - a wide, interdisciplinary meta-field of studies focused on social theory and research of what is commonly referred to as new media. A central goal of the book is to summarize historical and epistemological roots and developments of the meta-field and, consequently, to formulate a theoretically based concept of new media.

The concept is conceived as a three-dimensional model derived from Anthony Giddens' structuration theory. The three mutually constitutive dimensions of the model include uses of new media (action), and a techno-textual artifact and contexts (both playing roles of structures). Such notion of new media should serve as a non-reductionist explanatory framework enabling a theoretically settled, and holistic empirical analysis of new media as complex phenomena constituted on levels of artifact, social action and wider cultural, political and economical milieu.