Monografie přináší reflexi přijímání cizinců ve světle biblických textů, z nichž čerpá podněty pro eticky orientovaný přístup k problému migrace v dnešním světě. Po hermeneuticko-metodologických úvahách následuje zevrubné představení biblického étosu zacházení s cizinci, třetí část je věnována přehledu biblickoantropologických východisek, která stojí v pozadí tématu. Kniha chce být nejen zdrojem spolehlivých informací o poměru starozákonního a novozákonního lidu k cizincům a lidem na cestách, ale především pozváním k eticky zodpovědnému promýšlení otázky přijímání cizinců v současnosti.
Úvod
1. Biblická hermeneutika a křesťanská sociální etika
Vztah teologické etiky a Bible
Funkce biblických textů v rámci křesťanské sociálněetické refexe
Křesťanská sociální etika a spolupráce s neteologickými vědeckými disciplínami
2. Svědectví o vztahu k cizincům a přijetí cizinců v Bibli
Cizinec v Bibli - úvodní poznámky
Přijetí cizince ve Starém zákoně
Ctnost pohostinnosti
Kniha smlouvy (Ex 20,22-23,19)
Deuteronomium
Kodex svatosti (Lv 17-26) a kněžské předpisy (Lv, Nu)
Cizinec v ostatních knihách Starého zákona
Shrnutí
Přijetí cizince v Novém zákoně
Křesťanské jednání s cizinci
Ježíšův vztah k cizincům
Prvotní církev a cizinci ve svědectví novozákonních pramenů
Sebeidentifkace jako cizince
Ježíš jako cizinec
Křesťané jako cizinci
Shrnutí
3. Vybrané relevantní principy biblické antropologie
Teologie stvoření a vykoupení- úvodní poznámky
Člověk stvořený k obrazu Božímu - důstojnost a jedinečnost člověka
Člověk jako Boží obraz ve starozákonní teologii
Člověk jako Boží obraz v novozákonní teologii
Myšlenka totus orbis -jedno lidské společenství
Univerzalistická perspektiva v tzv. biblických pradějinách
Vyvolený národ v univerzalistické a teologické perspektivě
Novozákonní christocentrický univerzalismus
Sociální étos starozákonní smlouvy, proroků a Ježíš
Závěr
Prameny a literatura
Summary
Rejstřík biblických míst
Petr Štica se ve své práci věnuje velmi aktuálnímu tématu, a to statutu cizinců-migrantů ve společnosti v perspektivě biblických výpovědí a biblické antropologie. Jeho práce je rozdělena do 3 zásadních kapitol: Biblická hermeneutika a křesťanská sociální etika, Svědectví o vztahu k cizincům a přijetí cizinců v bibli a vybrané relevantní principy biblické antropologie.
První kapitola shrnuje problematiku biblické hermeneutiky ve vztahu k ostatním vědám, zejména ke křesťanské sociální etice (a morální teologii). Autor velmi správně ukazuje na složitost tohoto vztahu, protože biblické texty nejsou bezprostředně, tj. bez respektu k jejich dějinné povaze, aplikovatelné pro řešení současných problémů. Biblické výpovědi jsou jakýmsi ukazatelem, korektivem, sensibilátorem a motivujícím horizontem pro hledání zodpovědných řešení morálních a sociálně etických, problémů, je tedy třeba jim věnovat náležitou pozornost, nikoliv je však fundamentalisticky číst a nekriticky přejímat. Autor zdůrazňuje nutnost kompetentního čtení biblických výpovědí a znalost exegeze, i když i k výsledkům práce exegetů si je třeba zachovat kritický přístup. Na poměrně malé ploše se autorovi skutečně podařilo shrnout podstatu problematiky.
Druhá kapitola se věnuje ve velmi podrobném a instruktivním rozboru postavení cizince v biblické (starozákonní i novozákonní) době, tak jak se to projevilo v biblických textech nejrůznějších charakteru. Autor tu prokazuje své dobré znalosti jazykové i schopnost zodpovědné exegetické práce. Jeho diferencovaný přístup k jednotlivým náhledům na cizince v biblických textech je příkladný. Se závěry, které vyvozuje, nelze než souhlasit. Za velmi přínosné považuji upozornění na pojetí Boha, Ježíše a Božího lidu (starozákonního i novozákonního - církve) jako cizince, resp. toho, kdo je jiný.
Třetí kapitola se zabývá základními principy biblické antropologie, které jsou důležité pro biblické zakotvení přijímání cizinců jako sobě rovných (člověk jako Boží obraz a rovnováha mezi universalismem a partikularismem, tj. mezi vědomím univerzálního lidského společenství, do něhož patří každý člověk na základě svého lidství, a právem na vlastní konkrétní identitu). Podle mého názoru tato kapitola je velmi samostatným přínosem autora k dané problematice.
Autor upozorňuje právem, i na důležitou skutečnost, že biblické pojetí cizince je odlišné od našeho moderního chápání, neboť ti "jiní" jsou především vymezováni nábožensky (vy znávanou vírou), nikoliv etnicky, kulturně, sociálně apod.
Práci hodnotím jednoznačné kladně. Autorovi se podařilo vystihnout diferencované poselství biblických, textů, pokud jde o vztah k cizincům přistěhovalcům, a to způsobem zajímavým, čtivým a přesvědčivým. Závěry, k nimž dospěl, se mohou stát bezpečným základem pro křesťanskou sociální etiku i praxi ve vztahu k lidem s jiným, kulturním, náboženským, historickým, etnickým, a především hodnotovým, kontextem.
Z recenzního posudku: Mireia Ryšková
Téma práce považuji za velmi aktuální pro dnešního čtenáře. Současně také vítám práci s "aplikovanou biblistikou", v níž autor řeší aktuální eticko-sociální otázku a analyzuje a shrnuje biblické podněty pro její řešení. Metodologie je velmi dobrá, neboť autor hodnotí Bibli jako celek a bere vážně skutečnost, že "Písmo nepředstavuje učebnici etického chování, ani neobsahuje bezprostřední návody k jednání, ale pro křesťany a teology představuje základní orientaci, podněty a výzvy k revizi našeho jednání". Text je v tomto ohledu pěknou ukázkou tohoto postupu a může sloužit jako inspirace všem, kdo se zabývají etickými otázkami, jakým způsobem plodně číst a využít Bibli k vlastní etické reflexi.
Z recenzního posudku: Adam Mackerle
