Monografie Řízení legálního českého tisku v Protektorátu Čechy a Morava shrnuje studie, které analyzují postavení a metody řízení legálního protektorátního tisku. Doposud zůstávala problematika tisku a médií stranou většího zájmu naší historiografie, a proto se editoři a autoři pokusili alespoň zčásti vyrovnat tento dluh. Významnou a nepřehlédnutelnou součástí publikace je CD, které obsahuje přepis všech dostupných tiskových konferencí pořádaných od dubna 1939 do dubna 1945 Úřadem říšského protektora pro české novináře. Zápisy z konferencí doplňuje bohatý poznámkový aparát; ve své ucelenosti vytvářejí významný pramen pro další studium tohoto dějinného období, a to jak pro odbornou, tak i pro širší veřejnost.
ÚVODEM
Jan Gebhart, Barbara Köpplová
K PROBLEMATICE TISKOVÝCH KONFERENCÍ V OBDOBÍ PROTEKTORÁTU
Barbara Köpplová
OD ILUZE KOLEGIALITY K REALITĚ DIKTÁTU
Jiří Kraus
NÁRODNÍ SVAZ NOVINÁŘŮ 1939-1945: ČINNOST NOVINÁŘSKÉ ORGANIZACE BĚHEM OKUPACE A JEJÍ REFLEXE V OBDOBÍ POVÁLEČNÉM
Jan Cebe
NASTOLOVÁNÍ AGENDY V RÁMCI PROTEKTORÁTNÍCH TISKOVÝCH PORAD: PŘÍPADOVÁ STUDIE
Vlastimil Nečas
KVANTITATIVNÍ OBSAHOVÁ ANALÝZA PROTEKTORÁTNÍCH TISKOVÝCH PORAD
Jakub Končelík
METODOLOGIE PROJEKTU ČESKÝ TISK V DOBĚ PROTEKTORÁTU ČECHY A MORAVA (1939-1945)
Alexandra Blodigová
PŘÍLOHA: KALENDÁRIUM MEDIÁLNÍCH UDÁLOSTÍ (VÝBĚR 1939 AŽ KVĚTEN 1945)
Jan Cebe, Pavel Suk
SHRNUTÍ
SUMMARY
SEZNAM ZKRATEK
SEZNAM VYBRANÉ LITERATURY
O AUTORECH
PŘÍLOHA: CD - EDICE TISKOVÝCH KONFERENCÍ Z LET 1939-1945
Když v roce 2003 vydalo nakladatelství Karolinum publikaci Český tisk pod vládou Wolfganga Wolframa von Wolmara, která obsahovala stenografické zápisy Antonína Fingera z protektorátních tiskových porad z let 1939-1941, přivítala ji širší odborná veřejnost s velkým zájmem. Širší a poněkud obměněný autorský kolektiv - B. Köplová a J. Gebhart jako editoři a A. Blodigová, J. Cebe, J. Končelík, J. Kryspínová a V. Nečas jako autoři studií - podnikl pak rozsáhlý výzkum, který vyústil v přípravu úplné edice všech tiskových konferencí (porad), které proběhly od 4. září 1939 do 19. dubna 1945, a to na multimediálním nosiči, přičemž v knižní podobě tuto edici doprovázejí studie vycházející především z analýzy tiskových konferencí a z dalších pramenů k problematice řízení legálního českého tisku v podmínkách protektorátní totality, pro níž bylo charakteristické dvojkolejné řízení cenzury a "usměrňování" tisku v návaznosti na dvojkolejnost protektorátní a nacistické okupační správy. Ediční počin vycházející z kombinace knižní publikace a multimediálního nosiče pokládám za účelný a do budoucna za perspektivní.
Knižní publikace a edice na CD nesporně přispěje k hlubšímu studiu a k rozšiřování pramenné základny pro bádání o různých stránkách života protektorátu, ale představuje i cenný příspěvek k poznání mechanismů řízení cenzury a mediální scény v podmínkách totalitního režimu, který propagandu a kontrapropagandu páchal jako jednu z důležitých součástí nadvlády nad společností. Pro dějiny novinářství má vydání publikace význam i proto, že mapuje jednu z kapitol, kdy na jedné straně totalitní režim postihoval novináře politicky, existenčně, persekučně, ba i na životech, ale na druhé straně i ty ochotné a "schopné všeho", kteří naplňovali jeho záměry svou aktivistickou a kolaborantskou činností a flagrantně zrazovali i ty nejzákladnější národní a státní zájmy. Vyrovnání s protektorátní totalitou i na tomto poli proběhlo pod tlakem dobových politických zájmů a tak důkladné a kritické studium mu umožňuje dát objektivní dimenzi až nyní. Posuzovaná publikace k tomu nesporně přispěje.
Z recenzního posudku: prof. PhDr. Jan Kuklík, CSc
Recenzovaná publikace je součástí unikátního projektu, který v elektronické edici umožnil zpřístupnění tiskových konferencí zástupců protektorátní a okupační správy se zástupci protektorátního tisku z let 1939 - 1945. Takřka kompletní chronologická řada těchto porad (od září 1939 do dubna 1945) dokládá způsob řízení a ideologického ovlivňování českého periodického tisku a velmi přesvědčivě zobrazuje každodenní život tehdejší společnosti, včetně ohlasu domácích i světových událostí a válečného vývoje. Oba zorné úhly tohoto jedinečného pohledu do protektorátní minulosti jsou vzácnou příležitostí k lepšímu poznání mechanismu totalitních režimů i k rozšíření poznatků o historii Protektorátu Čechy a Morava. Soubor autentických dokladů o řízení tisku v totalitní společnosti je zřejmě světovým unikátem; není známo, že by se někde jinde podobný soubor dokladů v tak kompletní podobě dochoval, ať již z období nacistické či fašistické totality, nebo z doby komunistických režimů. Téměř tisíc stran přepisu záznamů z porad, doplněných datovým přehledem událostí příslušného roku a vysvětlením dobových souvislostí včetně bližšího určení jednotlivých osob ve fundovaném poznámkovém aparátu, to je edičním počinem, který nepochybně vzbudí zaslouženou pozornost odborné i širší veřejnosti. Analýza některých aspektů totalitního mechanismu řízení tisku, provedená v odborných studiích recenzované publikace, vytvořila solidní metodologické základy pro další výzkumy tohoto druhu.
Publikaci tvoří úvod, šest odborných studií, funkční příloha v podobě kalendária mediálních událostí z let 1939 - 1945, shrnutí včetně anglické verze, seznam použitých zkratek, seznam "vybrané" literatury a životopisná hesla autorů. V úvodu je nastíněn záměr a obsah publikace i celého projektu, s vysvětlením zvolených edičních zásad. V mírně upravené podobě je tento text použit i jako úvod pro edici dokumentů na CD. Stať B. Köpplové osvětluje podobu a úlohu tiskových konferencí v podmínkách protektorátu a zamýšlí se nad instrumentalizací tisku v totalitních režimech. Příspěvek J. Krause zkoumá tiskové porady v rámci proměn diskurzu protektorátní žurnalistiky a všímá si především jazykových prostředků tohoto diskurzu. J. Cebe popsal činnost Národního svazu novinářů v době okupace i poválečné vyrovnání s aktivními kolaboranty z řad novinářů. Dvě případové studie analyzovaly obsah porad - V. Nečas zhodnotil vztah mezi instrukcemi z porad a konkrétními mediálními výstupy u příležitosti kampaní k výročí zahájení války v letech 1940 a 1943, J. Končelík provedl kvantitativní obsahovou analýzu porad podle projednávaných témat, jejich regionálního zaměření a podle osoby mluvčího. Příspěvek A. Blodigové představil metodologii celého projektu a hlavní archivní fondy použité k výzkumu. Užitečným doplňkem práce je kalendárium mediálních událostí, které zpracovali J. Cebe a P. Suk. Všechny příspěvky jsou na patřičné odborné úrovni a vytvářejí koordinovaný celek, vhodně doplňující edici dokumentů na CD.
Z recenzního posudku: Doc. PhDr. Mečislav Borák, CSc.
