tištěná kniha e-kniha
Od Sarajeva po Hirošimu

Od Sarajeva po Hirošimu

Válka a mír v první polovině 20. století

Eichler, Jan

témata: historie – 20. století

brožovaná, 230 str., 1. vydání
vydáno: březen 2014
ISBN: 978-80-246-2179-1
doporučená cena: 250 Kč

E-shop

Anotace

Monografie Od Sarajeva po Hirošimu. Válka a mír v první polovině 20. století sleduje na základě teorie Raymonda Arona a Johana Galtunga události první poloviny minulého století, především válečné konflikty a politická vyjednávání s nimi spojená. Autor se věnuje rozboru hlavních příčin válek a analýze vývoje mezinárodních vztahů s důrazem na problematiku míru a války. Analýza tohoto období zahrnuje přehled jednotlivých teoretických škol zabývajících se mezinárodní politikou a komplexní pojednání o proměňujícím se politickém ovzduší počátku 20. století a jeho dopadech na strategické uvažování čelních představitelů světové politiky. Klíčovou roli v této analýze sehrálo Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru – autor vymezuje válku a mír jako dvě základní podoby mezinárodního uspořádání.

Obsah

Úvod

1. Teoretická a metodologická východiska

1.1 Pojmy válka a mír a jejich vzájemný dyadický vztah
1.1.1 Co je dyadický vztah?
1.1.2 Dyadický vztah, mír vs. válka
1.2 Základní vymezení pojmu válka
1.2.1 Co je a co není válka
1.2.2 Dělení válek
1.3 Války a jejich úloha v dějinách lidstva
1.3.1 Války v novověku
1.3.2 Teorie válečných cyklů
1.4 Úroveň analýzy válek
1.4.1 Domácí úroveň analýzy
1.4.2 Mezistátní úroveň analýzy
1.4.3 Celosvětová úroveň analýzy
1.5 Historické podoby míru
1.5.1 Alexandrijský mír
1.5.2 Pax Romana
1.5.3 Augustiánský mír
1.5.4 Vestfálský mír
1.5.5 Pax Britannica
1.5.6 Pax Americana
1.5.7 Pax Sovietica
1.5.8 Hlavní rysy jednotlivých uspořádání
1.6 Teoretická vysvětlení pojmu mír
1.6.1 Realistické pojetí míru
1.6.2 Liberalismus a jeho pojetí míru
1.6.3 Marxismus a neomarxismus
1.6.4 Konstruktivismus
1.7 Nejvýznamnější autoři a jejich teoretická inspirace pro hodnocení 20. století
1.7.1 Důvody volby jednotlivých autorů
1.7.2 EricHobsbawm a jeho „krátké 20. století“
1.7.3 Edward Carr a jeho pojetí dějin 20. století
1.7.4 Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru
1.7.5 Válka a mír podle Raymonda Arona
1.8 Metodologická východiska
1.8.1 Typ práce
1.8.2 Ontologické a gnozeologické pozice
1.8.3 Návaznost na Foreign Policy Analysis
1.8.4 Analytické vyprávění
1.9 Závěr kapitoly
1.9.1 Závěrečný přehled hlavních námětů této kapitoly

2. První světová válka

2.1 První polovina dvacátého století z pohledu teorie mezinárodních vztahů
2.1.1 Realismus jako skeptický náhled
2.1.2 Liberalismus a jeho optimistický přístup
2.1.3 Konstruktivismus a jeho důraz na bezpečnostní kulturu
2.1.4 Kritické teorie
2.2 Změny v poměru sil před první světovou válkou
2.2.1 Centrální mocnosti a jejich postavení na počátku 20. století
2.2.2 Dohodové mocnosti a jejich postavení na počátku 20. století
2.2.3 USA jako sílící tygr stojící stranou
2.2.4 Sílící rivalita a proválečné sklony
2.3 První světová válka a její význam v dějinách 20. století
2.3.1 Hlavní příčiny první světové války
2.3.2 Bipolární rozdělení evropských mocností před vypuknutím války
2.3.3 Plány generálních štábů
2.4 Bezobdobný rozsah a totální charakter první světové války
2.4.1 Začátek první světové války
2.4.2 Nejvýznamnější bitvy
2.4.3 Verdun a Somme jako symboly absurdity celé války
2.4.4 Rozhodující význam roku 1917
2.4.5 Rozhodující bitvy v roce 1918
2.5 Nejvýznamnější osobnosti první světové války
2.6 Závěr kapitoly
2.6.1 Závěrečný přehled hlavních námětů této kapitoly

3. Meziválečné období ve znamení pohybu od pozitivního míru přes negativní mír až po nejkrvavější válku lidských dějin

3.1 První meziválečné desetiletí ve znamení převahy pozitivního pojetí míru
3.1.1 Wilsonových Čtrnáct bodů a jejich pozitivní pojetí míru
3.1.2 Prvky pozitivního míru v poválečných smlouvách s viníky první světové války
3.1.3 Základní pilíře negativního míru v meziválečném období
3.1.4 Základní rysy poválečného mezinárodního uspořádání
3.1.5 Společnost národů jako nástroj pozitivního míru
3.1.6 Izolace sovětského Ruska a její důsledky pro mír v meziválečném období
3.1.7 Malá dohoda a její historický význam
3.2 Plodná polovina 20. let
3.2.1 Dawesův plán jako demilitarizace německého problému
3.2.2 Ženevský protokol a jeho důraz na mírové řešení sporů
3.2.3 Locarnské dohody
3.2.4 Briand-Kellogův pakt jako vrchol meziválečného pozitivního míru
3.3 Druhé meziválečné desetiletí ve znamení převahy negativního pojetí míru
3.3.1 Německý revizionismus ve 30. letech jako destrukce pozitivního míru
3.3.2 Politika usmiřování a její neblahé důsledky
3.3.3 Chamberlainovy stále větší ústupky
3.3.4 Mnichovská čtyřstranná shoda na dalších osudových ústupcích revizionistickému Německu
3.3.5 Manévrování SSSR, od podpory kolektivní bezpečnosti k Paktu Molotov-Ribbentrop
3.4 Meziválečné období ve znamení pohybu od pozitivního k negativnímu míru
3.4.1 Meziválečné období ve světle Galtungovy teorie
3.4.2 Meziválečné období z pohledu kritérií Raymonda Arona
3.5 Úloha politických a vojenských osobností v meziválečném období
3.5.1 Wilson vs. Clémenceau
3.5.2 Lenin a jeho kontraproduktivní rozhodnutí
3.5.3 Hitler vs. zbytek světa
3.6 Závěr kapitoly
3.6.1 Závěrečný přehled hlavních námětů této kapitoly

4. Druhá světová válka jako nejkrvavější střet mezi expanzivními státy a jejich odpůrci

4.1 Mezinárodní situace před vypuknutím války
4.1.1 Statutární mocnosti
4.1.2 Expanzivní vyzyvatelé
4.1.3 Nastupují velmoci
4.2 Začátky druhé světové války
4.3 Německá expanze do Francie a bitva o Británii
4.3.1 Pád Paříže a rozdělení Francie
4.3.2 Letecká bitva o Británii a její přelomový význam
4.4 Přelomové události v roce 1941
4.4.1 Americký zákon o půjčce a pronájmu
4.4.2 Nasazení Afrikakorpsu
4.4.3 Napadení SSSR a otevření východní fronty
4.4.4 Anglo-sovětský zásah v Persii
4.4.5 Japonský útok na USA
4.5 Expanzivní mocnosti na vrcholu moci
4.5.1 Impozantní německé úspěchy v Evropě
4.5.2 Japonská expanze na Dálném východě
4.6 Přechod Spojenců do protiofenzivy v roce 1942
4.6.1 Protiofenziva na východní frontě
4.6.2 Boje v severní Africe a anglo-americké vylodění na Sicílii
4.7 Závěrečný nápor spojeneckých vojsk
4.7.1 Vylodění v Normandii
4.7.2 Postup Rudé armády na Berlín
4.7.3 Českoslovenští vojáci na východní frontě
4.7.4 Dokončení války v Pacifiku
4.7.5 Hirošima a Nagasaki
4.8 Druhá světová válka ve světle velkých teorií
4.8.1 Power parity theory
4.8.2 Válka ve světle dvou Galtungových závěrů
4.8.3 Druhá světová válka ve světle kritérií Raymonda Arona
4.9 Výrazné státnické a vojenské osobnosti druhé světové války
4.9.1 Státníci mocnosti Osy jako negativní a tragické osobnosti
4.9.2 Státníci Antifašistické koalice
4.9.3 Výrazné vojenské osobnosti druhé světové války
4.10 Závěr kapitoly
4.10.1 Závěrečný přehled hlavních námětů této kapitoly

Závěr
Abstract
Seznam použité literatury
Seznam zkratek
Jmenný rejstřík
Věcný rejstřík