Geografie „okrajem“

Pár let po vydání knihy Prostor(y) geografie se jen málo obměněný autorský kolektiv opět spojil dohromady a výsledkem je publikace, jejíž ambicí je posunout zájem o časoprostorové zkušenosti z pomyslného „okraje“ geografie do jejího „jádra“. Kniha se přitom nezajímá o jednu zdánlivě většinovou zkušenost, ale naopak o zkušenosti heterogenní, pro každého jedinečné. Na příkladu jedenácti konkrétních zkušeností představuje, jak mohou obohatit celospolečenské poznání. Zkušenost života bez dětí a partnera či partnerky například ukazuje na velice aktuální problematiku ustavování hranic mezi osobním a pracovním prostorem a časem. Zkušenost nadbytečnosti, kterou prožívají nekvalifikovaní dělníci a dělnice, otevírá otázku možnosti svobodné volby časoprostorového chování. Zkušenost pohybu bez zraku nám přibližuje roli neuvědomovaného chování v našem každodenním životě. Cílem knihy je přispět k uvažování o každé zkušenosti jako stejně důležité a poukázat na to, že dualita „jádra“ a „okraje“ neprospívá rozvoji geografického myšlení, a je tak čas ji opustit.

Předmluva

1 Úvod / Zkraje „okraje“ (Robert Osman, Lucie Pospíšilová)
2 Jet pěšky / Geografie „vozíčkářů a vozíčkářek“ (Robert Osman)
3 Na cestě časem / Geografie „sólistů a sólistek“(Barbora Vacková)
4 Být naplánován / Geografie „nekvalifikovaných dělníků a dělnic“ (Petra Lupták Burzová)
5 Pohyb pod dohledem / Geografie „prvaček“ (Robert Osman, Jana Jíchová)
6 V sexuálním closetu / Geografie „ne-heterosexuálních lidí“ (Michal Pitoňák)
7 Nečekat na Godota / Geografie „lidí ve třetím věku“ (Lucie Galčanová)
8 Po paměti / Geografie „nevidomých“ (Lucie Pospíšilová, Robert Osman)
9 Rytmy budování a péče / Geografie „zahrádkářů a zahrádkářek“ (Petr Gibas)
10 V rytmu svého okolí / Geografie „lidí po ztrátě zaměstnání“ (Robert Osman, Ondřej Šerý)
11 V příhodný čas na příhodném místě / Geografie „Vietnamců a Vietnamek“ (Tereza Freidingerová, Barbora Nováková)
12 Žít (mezi) místy / Geografie „lidí bez domova“ (Petr Vašát, Petr Gibas)

Summary
Seznam použité literatury
O autorech a autorkách
Jmenný rejstřík
Věcný rejstřík

Lucie Pospíšilová a Robert Osman experimentovali s vnímáním světa bez možnosti jej vidět. V pozitivním smyslu se vymyká kapitola „Jet pěšky“ od Roberta Osmana, která navíc reflektuje obtíže spojené s poznáváním „jiných“ časoprostorů. Obsáhlá a hluboká sebereflexe výzkumníka, který sérií pokusů a omylů zjišťuje, že pro něj „přirozené“ způsoby reprezentace prostoru jsou pro jiné nesrozumitelné a nepřínosné, jako jedna z mála prací prezentuje nejen skvělé výsledky, ale také vše, co se nepodařilo nebo se ukázalo být slepou uličkou. Popis cesty k poznání časoprostoru osob pohybujících se na vozíku je vlastně metodologickou prací, která se však blíží také napínavé a čtivé povídce.
[…]
I když to nebylo explicitním záměrem, kniha je také novým pohledem na řadu sociálních skupin, které jsou veřejnými politikami označované jako znevýhodněné, ohrožené nebo dokonce sociálně vyloučené.
- Roman Matoušek (Česká geografická společnost 39/2 (2020) )