Esej, v níž se Albert Camus zamýšlí nad údělem umělce ve světě, poznamenaném válkami, ideologiemi a rozkladem hodnot, vychází z jeho přednášky pronesené v prosinci 1957 při příležitosti převzetí Nobelovy ceny. Není pouhou úvahou o literatuře, ale analýzou morální odpovědnosti tvůrce vůči své době: umění nemá být podle autora ani odtržené od reality a zaměřené samo na sebe, ani sloužit jakýmkoli mocenským zájmům. Pravé umění podle Camuse vyrůstá z napětí mezi svobodou a solidaritou, mezi krásou a spravedlností.

Esej, která neztratila na aktuálnosti ani dnes, vychází česky poprvé u příležitosti festivalu FALL v překladu Denise Molčanova. Projekt Centrum DOX realizuje za finanční podpory Nadace Český literární fond.