Pojednání O pravém náboženství, jedno z raných Augustinových děl, bývá pokládáno za jeho první soustavnější výklad o křesťanství, zároveň však za jakýsi pokus reagovat na antické představy o filosofii a náboženství, k jejichž podrobnější kritice se hipponský biskup dostane o čtvrt století později v obsáhlém výkladu O Boží obci. Mnohé motivy skutečně tato díla spojují: vedle pokusu o vyrovnání s antickou kulturou je to nepochybně důraz na dějinnou ekonomii Božího plánu spásy, který se v raném pojednání teprve rýsuje, nicméně je to již zde prvek pro křesťanství charakteristický. Důležitým prvkem je ve výkladu O pravém náboženství rovněž polemika s manichejstvím, k němuž se Augustin sám ve svém mládí hlásil.