Publikace přináší soubor esejí, které reflektují autorský rukopis, žánry, módy, filmový jazyk a jeho vývoj na příkladech vybraných filmů o umění českých dokumentaristů. Analýzy formálně inspirativních a obsahově kvalitních děl nejen odhalují autorskou osobitost a filmovou poetiku jednotlivců, ale jejich mozaika se stává i ilustrací vývojových tendencí v chápání dějin českého dokumentu o umění obecně. Autor se pokouší analyzovat české dokumenty o umění od třicátých let 20. století do současnosti. Na jedné straně interpretuje jejich jedinečnost a výjimečnost, na druhé straně definuje, co je jim společné, a vymezuje je mezi ostatními žánry dokumentárního filmu. Kniha byla napsána, aby podněcovala zájem o české dokumentární filmy s tématem umění. Není vyčerpávající a komplexní příručkou ani encyklopedií, ale spíše souborem případových studií, kde jeden případ dokumentu může být použit k pochopení podobných snímků.