Svoboda


Mohl bych klidně jít jinam, cesta je volná, i obloha, kudy přelétá hejno divokých hus,
a v dálce se hrbí šupinaté moře.
Mohl bych žít jinak, dokud míza života dosahuje k mým víčkům a zavlažuje mé tělo a dokud
na mých prstech drží nehty.
Ale ty, dobrá země stromů a modrých stínů, ty se rozpínáš vůkol mne a shlížíš na mě. A tak
se ti začínám podobat, až mám za to, že jsme jedním tělem.
Nejsem já snad tím jediným, koho ve svém srdci nazýváš synem? A koho přijímáš? Upírám
na tebe zrak a na mých rukou se pomalu zavírají těžké okovy svobody.


Liberté


Je pourrais bien aller ailleurs. Les routes sont ouvertes, le ciel ou passe l'oie sauvage, et les
mers au-dela avec leur dos d'écailles.
Je pourrais bien vivre autrement ; tant que la seve de la vie remonte a mes paupieres et me
baigne les flancs, tant que mes mains gardent leurs ongles.
Mais toi, beau pays d'arbres, d'ombres bleues, tu te répands autour de moi, tu me regardes ;
et tellement je te ressemble que tu me sembles mon propre corps.
Ne suis-je pas le seul que dans ton coeur tu nommes fils, et que tu reconnaisses ? Je te
regarde et sur mes bras se ferment les lourdes chaînes de la liberté.



/ ukázka