Předmluva:

Tato kniha vznikla za spolupráce skupiny studentů a vyučujících oboru design Fakulty architektury ČVUT v Praze jako pokračování snahy porozumět a svědomitě implementovat generativní umělou inteligenci (AI) do designérského procesu. V zimním semestru akademického roku 2023/2024 se v ateliéru Fišer/Nezpěváková zpracovávalo zadání, které mělo za cíl porovnat designérské procesy bez využití umělé inteligence a s jejím využitím. Na základě poznatků získaných během semestru se studující spolu s vedením ateliéru profesorem Fišerem a jeho asistentkou Henrietou Nezpěvákovou rozhodli zpracovat publikaci, která by jednak objasnila, co může implementace umělé inteligence znamenat pro roli designéra, a jednak ukázala na reálných příkladech, jakým způsobem s generativními nástroji pracovat. Knížka je primárně určena pro začátečníky a mírně pokročilé uživatele.

Na základě dotazníkového šetření mezi studenty jsme zjistili, že téměř 70 % respondentů se považuje za nováčky v oblasti AI a 90 % studujících by uvítalo strukturovaný návod nebo seznam zdrojů, ze kterých mohou čerpat. Rádi bychom těmto studentům i pedagogům usnadnili cestu k využití umělé inteligence ve výuce nebo v profesi.

Příručka je koncipována do jednotlivých kapitol, ve kterých čtenáře obecně seznámíme s problematikou AI v designu. V prvních kapitolách jim přiblížíme poznatky, které jsme získali v průběhu semestrální výuky v ateliéru Fišer/Nezpěváková a během zpracování diplomové práce Karolíny Zbytkové, zabývající se využitím AI v rámci metody design thinking v ateliéru Karel/Šafařík. Následně se přesuneme k tomu, jak jednotlivé generativní nástroje využívat, jakým způsobem komunikovat vlastní návrhy, abychom efektivně zapojili AI, a jak můžeme různé nástroje využít v jednotlivých fázích metody design thinking. Na jednotlivých příkladech ukážeme AI nástroje v různých částech designového procesu - od definování problému, přes analýzy až po testování a prototypování. Je důležité také zmínit, že generativní umělá inteligence se v posledních pěti letech prudce vyvíjí a v zájmu předejití rychlého zastarávání poznatků se primárně věnujeme obecným principům fungování nástrojů, které se doposud výrazně nemění. V práci se opíráme jak o osobní zkušenosti všech členů tvůrčího týmu, tak i literární a multimediální zdroje. Multimediální obsah vnímáme jako důležitou součást pramenů, jelikož dokumentují subjektivní zkušenosti dalších uživatelů a většina současných návodů ke generativním nástrojům je ve formě audiovizuálních záznamů.

Na závěr publikace se dotkneme také tématu etiky v rámci umělé inteligence. Nehodláme čtenáře strašit hororovými předpověďmi o budoucnosti umělé inteligence, ale chceme poukázat na současné problémy, které je nutné brát v potaz nyní. Jedná se například o zaujatost (biased algorithms) nástrojů, porušování autorských práv, dopad na životní prostředí způsobený spotřebou energie výpočetní techniky, odpovědnost, transparentnost nebo důvěryhodnost.