Novokřtěnci představovali specifickou skupinu ve společenském uspořádání raně novověké Moravy. Jejich náboženská a sociální nonkonformita je posouvala na samý okraj společnosti, což vedlo ke strachu z novokřtěnců a jejich pronásledování. Na předbělohorské Moravě se jim podařilo zformovat svébytné společenství, které se navzdory množství obav setkalo s elementárním porozuměním a mnohdy i přijetím. Integrační i dezintegrační vlivy v průběhu stoletého působení novokřtěnců na Moravě ovlivňovala celá řada aktérů: šlechta, panovník, zástupci katolické církve, vrchnostenští úředníci, služebná síla velkostatku či ostatní poddané obyvatelstvo. Jednalo se však o oboustranný proces - zatímco moravská společnost částečně začleňovala novokřtěnce do svých struktur, mezi novokřtěnce pronikaly v důsledku stále intenzivnějších interakcí a kontaktů vlivy okolního prostředí.