Tato monografie komplexním způsobem zpracovává problematiku využití znalců a v širším smyslu odborníků v trestním řízení. Otázku znaleckého dokazování bylo možné označit za aktuální po celou dobu platnosti stávajícího trestního řádu, mimořádně významnou se však stala zejména po přijetí nového zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Změny, které tento zákon přinesl, se nutně promítly i do ustanovení trestního řádu upravujících využití znalců a odborníků. Právě vliv těchto změn se tato monografie snaží zmapovat, přičemž neponechává stranou ani otázku aktuálnosti a použitelnosti judikatury, která v souvislosti se zpracovávaným tématem bývá tradičně citována. Záběr publikace je však podstatně širší - její primární ambicí je postihnout celý proces znaleckého dokazování od identifikace nutnosti posouzení určité otázky odborníkem až po hodnocení výstupu expertizy. Přitom se snaží nabídnout možná řešení otázek, na něž často nejsou v praxi jednotné názory. Publikace proto může být přínosná zejména pro zástupce trestněprávní praxe, především pro policisty, státní zástupce a soudce, ale též pro advokáty. Vzhledem k tomu, že problematika znaleckého zkoumání je stále silněji akcentována i v rámci vysokoškolského studia právních oborů, může být vhodná i jako pomůcka pro studium trestního práva procesního či předmětů specificky zaměřených na znalecké dokazování.