Historický reenactment je náročná imaginativní aktivita, do níž se v rámci českých zemí zapojuje mnoho tisíc aktérů. Reenactoři se snaží svými veřejnými i soukromými performancemi znovuzpřítomnit minulost, což je mimořádně obtížné, neboť přístup k ní je omezen historickými prameny a mezi námi a minulostí tak zeje pomyslná propast.
Kniha Vojáci věčné války představuje výsledek v českém prostředí vůbec prvního rozsáhlejšího odborného výzkumu fenoménu militárního historického reenactmentu. Spoluautoři knihy strávili tři roky ve společnosti vojenských reenactorů a snaží se nyní poskytnout prvotní odpovědi nejen na to, zda je autentická replikace minulých dějů vůbec možná, ale i jaký smysl nese militární reenactment pro své účastníky a účastnice a jaké pomyslné nevyřízené účty dějin jsou na reenactorských bojištích znovu a znovu otevírány.

Mnozí lidé už asi byli coby diváci přítomni „reenactmentu“ čili znovu-zpřítomňovaní významných válečných střetnutí, například právě na Bílé hoře nebo na Vítkově. Co však při podobných akcích prožívají samotní aktéři? Kdo je to v jejich slangu „muflon“ nebo „drn“? Proč při nich dochází k „přemnožení“ elitně vyzbrojených velmožů? Jak se přitom cítí ženy, ať už v roli markytánek, pin-up girls nebo válečnic? Na to vše se snaží odpovědět kniha Vojáci věčné války. Militární reenactment v českých zemích mezi historickou rekonstrukcí a nevyřízenými účty dějin, jejímž editorem je historik Petr Wohlmuth.
Jan Lukavec (Forum 24)