Mohou vztahy fungovat i přes hranici smrti? A musí být smrt nutně hranicí? Je možné, aby úspěšná revoluce jakéhokoli rázu a rozsahu mohla být napájena z jiného zdroje než z lásky jakéhokoli rázu a rozsahu? Co všechno se zpřítomňuje, když kráčíme po dávných bitevních polích?

Novou knihu Kláry Goldstein s názvem Birán lze v jistém ohledu pojmout jako syntézu její dosavadní - nejen - literární práce. Hudebnost veršů i ostrá lyrická gesta z Falkenfrau či Deštů Maierniggu se v nové sbírce nestřetávají s ničím menším než se zmiňovanou revolucí - osobní i společenskou. I v básnických miniaturách je Klára Goldstein překotná, jako by jí její vlastní slova chtěla utéct ze všeho ještě na malý okamžik neřečeného. Jak bolestný a náročný může být i jediný krok po známé dlažbě! Jak intenzivně lze prožívat opouštění důvěrně známého!

Když si vypůjčíme část názvu jedné z autorčiných předchozích prací, můžeme o Biránu mluvit jako o pokusu o nekonečnou Goldstein. V její nové sbírce totiž jde bez nadsázky o všechno. A Birán? Birán je malé město v provincii Holguín ve východní části Kuby. (Marie Nedoryová)