S pádem železné opony začalo i mizení východní Evropy. Její minulost by ale neměla být zapomenuta.
Východní Evropa možná nikdy neexistovala. Je to spíše označení území, jemuž Západ moc nerozumí, případně zkratka pro příliš složitou a komplexní minulost. Každý proto z východní Evropy svým způsobem uniká: národy se emancipují, etnika a kultury si píšou své vlastní dějiny, státy se připojují k celkům jako Evropská unie, formují nové regionální identity typu střední Evropa či západní Balkán — a veškeré zbývající rozdíly zahlazuje globalizace. Procházka po Praze, Tallinnu, Moskvě nebo Bukurešti se v současnosti příliš neliší od návštěvy jakékoli jiné světové metropole. A přece — všichni vědí, co to východní Evropa je. Anebo spíš byla. Kniha Sbohem, východní Evropo zachycuje tuto myšlenku, představu i prostor, mapuje splétání mýtů i různých náboženství, mísení pohanů, židů, křesťanů i muslimů, vypráví její překotné i kruté politické dějiny a líčí, jak představa východní Evropy ovlivnila historii i naši současnost.

Sbohem, východní Evropo je pečlivě vyrešeršovaný a skvěle napsaný osobní příběh místa, které na mapě nenajdete. Skládá hold pramenům zkušeností, kultur a myšlenek, jež dodnes formují politické a ideologické bitvy moderního světa.
— Serhii Plokhy, historik a spisovatel