Teoretické myšlení o literárním překladu se téměř vždy rozvíjelo v souvislosti s překladovou praxí, mnohdy dokonce v úzkém a bezprostředním kontaktu s ní. Novodobé české uvažování o básnickém překladu od počátku podněcovaly mimo jiné i překlady z francouzštiny. Monografie Překlady moderní francouzské poezie do češtiny a otázky básnického překladu je pokusem nastínit cestu, kterou ušly ruku v ruce praxe a teorie českého básnického překladu z francouzštiny od přelomu 19. a 20. století do současnosti, a to na příkladu veršové tvorby čtyř velkých osobností francouzského básnictví: Charlese Baudelaira, Arthura Rimbauda, Stéphana Mallarméa a Guillauma Apollinaira. Tito autoři byli zvoleni jak vzhledem k jejich významu pro francouzské i světové básnictví a jejich vlivu na básnictví české, tak i s ohledem na trvalý zájem o jejich tvorbu v našem prostředí, tedy délku a kontinuitu recepční tradice. V potaz jsou brány překlady jejich stěžejních děl od počátků jejich české recepce až do současnosti.