V knize jsou představeny nově objevené královské klenoty z doby stěhování národů ze středních Čech. Ačkoliv jde v případě Mšece a Řevničova o dva nálezy, které spolu zdánlivě nesouvisejí - dělí je více než jedno půlstoletí, přeci jen existuje řada styčných bodů, díky nimž můžeme odhalit řadu skrytých souvislostí. Jednou z nich je, že předměty z obou nálezů odrážejí světonázor svých tvůrců. Opasková přezka ze Mšece, vyrobena s největší pravděpodobností v Ravenně či Konstantinopoli někdy v průběhu 70.-80. let 5. století, svým hlavním výzdobným motivem čtveřice protomů hlaviček orlů v geometrickém cloisonné stylu nachází paralely ve starokřesťanské ikonografii a narativitě. Naproti tomu honosný závěs koňské ohlávky z Řevničova, ač chronologicky mladší, se svým motivem v podobě masky s přilbou vendelského typu a dvěma dravci po stranách hlásí k hlavní postavě starogermánského severského pantheonu - Ódinovi. Předměty ze Mšece i Řevničova byly po svém objevení podrobeny systematickému technologickému a materiálovému průzkumu. Tyto analýzy a také porovnání se známými nálezy obdobného charakteru nám umožňují nastínit rámcovou "biografii" těchto nálezů. Opět se v plném rozsahu potvrdil mimořádný význam mezioborové a široké mezinárodní spolupráce, jejímž výsledkem je i tato kniha.