Fenomenální francouzský výtvarník Georges Bess završil svou volnou trilogii rozmáchlých komiksových adaptací klasických literárních děl. Po Draculovi a Frankensteinovi sáhl lehce mimo nejstarší zdroje fantastických literárních žánrů a zvolil slavný román Victora Huga Chrám Matky Boží v Paříži.
I když však nejde o fantastiku, tento román nabízí stejně spektakulární obrazové možnosti, ať už jde o gotickou architekturu, bizarní postavy nebo kolorit středověké Paříže - a Bess toho využil naplno a úchvatně. Nesmrtelný příběh Quasimoda a Esmeraldy v jeho podání našel zobrazení a výklad, jaký při vší úctě přesahuje možnosti kinematografie, protože využívá způsobů vyjádření, jakými vládne právě jen komiksové médium.