Zdá se to skoro neuvěřitelné, ale od prvního kopnutí v rámci záchranného archeologického výzkumu v areálu kostela Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech uplyne zanedlouho padesát let. Tehdejší záměr úprav raně středověké stavby počítal s projektem vytápění v podlaze, a to již tehdy samozřejmě znamenalo provedení archeologického výzkumu. Zvláště v začátcích se na něm podílelo více odborníků ze dvou pražských archeologických indtitucí s hlavním posílem Huberta Ječného, který psotupně přenechal vedení akce autorům a editorům této knihy. Postup výzkumu a jeho vedení plně zrcadlí dobu, v níž probíhal. Odehrával se na samém počátku plošného působení Pražské archeologické komise a užší spolupráce pražských archeologických institucí. jeho zásadní výhodou byla skutečnost, že neměl striktní termín provedení, takže bylo možné jej přerušit po dobu nutného působení jeho pracovníků na akcích, které tento striktní termín měly. Návraty do Chaber byly možné v mezidobích mezi rozsáhlými výzkumy v historickém jádru Prahy a dovolily, aby původně záchranný výzkum nenápadně přerostl ve výzkum badatelský. Pamětníků výzkumu z řad odborníků ubývá a ztrácejí se pohříchu i tehdejší brogádníci, mezi nimiž jsme našli mnoho kamarádů a celoživotních přátel. Nám bylo bohudík dopřáno dotáhnout výzkum k předkládané monografii, byť ani ta není kompletním zpracováním a vyhodnocením všech aspektů překvapivých chaberských objevů. nejen odborné veřejnosti, ale i všem , kteří se podíleli na výzkumu, jsme zůstávali odpovídající publikaci výsledkůl výzkumu dlouho dlužni.