Máme za to, že musíme hledat smysl, naději a útěchu a překonávat tak marnost. Co když se ale ukáže, že nejradikálnější marnost vzniká následkem přehnaných nároků na smysl nebo že smysl může být hluboký pouze ve vztahu k překonávané marnosti? Neměli bychom marnost naopak vyhledávat? Předkládaný jarmark marnosti, zároveň žertovný i smrtelně vážný, nahlédne do filosofie konečnosti, nihilismu, absurdismu a dialogu mezi náboženstvím a ateismem, dostane se ovšem i na zákony schválnosti, lidový humor či městský plevel.