DETAIL TITULU:
-
anotace
Publikace Do nové práce je základním autentickým dokumentem firmy Baťa. Tato útlá kniha seznámila každého nového spolupracovníka s idejemi Tomáše Bati a následně i jeho bratra Jana Antonína. Uvedla každého nově příchozího spolupracovníka do hlavních principů filozofie firmy.
Publikace vyšla v několika vydáních, která se jemně lišila. Nejzásadnější rozdíl je mezi vydáními v letech 1927 a 1933, proto jsme se rozhodli vydat obě verze zároveň Jedná se o nadčasový dokument, ze kterého je patrné, že už v roce 1927 připravila firma Baťa pro své spolupracovníky několik desater - například Duševního zdraví, Fyzického zdraví i Deset důvodů, proč si zacvičit. Publikace je inspirací i pro mnoho současných firem v tom slova smyslu, že napovídá, co by měla obsahovat adaptační brožura pro všechny nově příchozí.
Historická hodnota dokumentu a zároveň jeho nadčasovost je patrná také ze způsobu použitého jazyka i stylu komunikace vůči nově příchozím do firmy. Například sedmibodová definice Jana Antonína Bati, která je uvedena ve vydání z roku 1933, promlouvá ke čtenáři s apelem na uvědomění si, zda jste v myšlenkovém souladu s potřebami firmy, a jasně definuje, koho firma nepotřebuje. V jednom z bodů je uvedeno, že firma nepotřebuje "člověka, který se nechce vzdělávat a zlepšovat své majetkové poměry", stejně jako nepotřebuje "člověka, který zaměstnání ve firmě Baťa považuje jen za předmět dočasného využívání pro vlastní cíle". Tyto a mnohé další myšlenky umožnily lidem lépe pochopit, co od nich firma Baťa žádá, a sice že se nebude jednat pouze o pracovní výkon, ale i o osobní zainteresovanost ve firemní kultuře.
Publikace vyšla v několika vydáních, která se jemně lišila. Nejzásadnější rozdíl je mezi vydáními v letech 1927 a 1933, proto jsme se rozhodli vydat obě verze zároveň Jedná se o nadčasový dokument, ze kterého je patrné, že už v roce 1927 připravila firma Baťa pro své spolupracovníky několik desater - například Duševního zdraví, Fyzického zdraví i Deset důvodů, proč si zacvičit. Publikace je inspirací i pro mnoho současných firem v tom slova smyslu, že napovídá, co by měla obsahovat adaptační brožura pro všechny nově příchozí.
Historická hodnota dokumentu a zároveň jeho nadčasovost je patrná také ze způsobu použitého jazyka i stylu komunikace vůči nově příchozím do firmy. Například sedmibodová definice Jana Antonína Bati, která je uvedena ve vydání z roku 1933, promlouvá ke čtenáři s apelem na uvědomění si, zda jste v myšlenkovém souladu s potřebami firmy, a jasně definuje, koho firma nepotřebuje. V jednom z bodů je uvedeno, že firma nepotřebuje "člověka, který se nechce vzdělávat a zlepšovat své majetkové poměry", stejně jako nepotřebuje "člověka, který zaměstnání ve firmě Baťa považuje jen za předmět dočasného využívání pro vlastní cíle". Tyto a mnohé další myšlenky umožnily lidem lépe pochopit, co od nich firma Baťa žádá, a sice že se nebude jednat pouze o pracovní výkon, ale i o osobní zainteresovanost ve firemní kultuře.