© Nakladatelství
KAROLINUM 2020

RSS RSS   facebook


visa visa
maestro maestro

webmaster

VŠECHNY ZDE NABÍZENÉ PUBLIKACE MÁME SKLADEM

košík

VÁŠ NÁKUP


0 POLOŽEK
CENA: 0 VČETNĚ DPH



Domácí stránka  > časopisy  > detail titulu

DETAIL TITULU:

Cinepur 142/2022

Sdružení přátel Cinepuru 2022

;75 str.
ISBN 142 9771213516008

obálka
-10% 85,-
77,-
1-2 ks

Fenomén filmových adaptací je starý téměř jako kinematografie sama. Adaptace klasických románů, dramat nebo komiksů vznikaly už v počátcích kinematografií různých států celého světa. Odrážely se v nich nejen ambice tvůrců, ale třeba i komerční záměry přilákat do filmového hlediště publikum, které se o kinematografii coby "pouťovou atrakci" nezajímalo. Pokoušet se zde shrnout následný vývoj adaptací by bylo jako snažit se jednoduše adaptovat nejsložitější předlohu. Přístupy a motivace filmařů se proměňovaly v závislosti na době a místě, vývoji filmové formy nebo materiálních podmínkách.

Proměňoval se (a stále proměňuje) také způsob nahlížení problematiky adaptace. Ustoupila principiální kritika adaptací coby nedokonalých kopií umělecky hodnotnějších literárních děl. Přetrvala naopak dlouhodobě zakořeněná otázka, jež se i dnes ocitá v jádru některých diskusí a reflexí: je lepší původní předloha, nebo její adaptace? Zkoumání vztahu filmu a knihy, věrnosti předloze, hledání rozdílů mezi literaturou a kinematografií však "adaptační studia" považují za překonané. Na vyprávění orientované analýzy usilují spíš o hledání dialogu mezi literární a filmovou vědou a do těchto studií pronikají více i souvislosti vzniku díla (záležitosti filmového a literárního trhu) nebo předpoklad recepce, tedy úloha čtenářů a diváků.

Adaptaci jako téma jsme vybrali proto, že zůstává v popředí zájmu filmové i televizní produkce a samozřejmě také jejich konzumentů. Právě fanoušci patří k těm, které srovnávání předloh s jejich adaptacemi nikdy neomrzí a jejichž moc nad osudem některých adaptací se v digitálním věku nebývale zvýšila. Zároveň jsme stáli před volbou, jak toto téma pojmout, aby nevyznělo příliš jednotvárně. Následující texty namísto teoretizování o adaptaci jako takové nabízejí pohled na několik různých typů adaptací: románu, komiksu, divadla, ale také filmu - za svého druhu adaptaci lze totiž považovat i remake.

Rudolf Schimera se věnuje adaptacím komiksů nakladatelství Marvel a definuje některé z hlubších příčin, vedoucích k problémům posledních titulů z okruhu Marvel Cinematic Universe. Následuje text Janise Prášila o Suspirii (2018), kterou její režisér Luca Guadagnino označuje za "coververzi" legendárního díla Daria Argenta a zohledňuje v ní mimo jiné historické společensko-kulturní reálie Německa. Jana Jedličková se zabývá převodem populárního románu Stanice 11 (2014) do stejnojmenného seriálu, v němž adaptace představuje i klíčový motiv samotného vyprávění. Katarína Kunkelová přibližuje filmové verze divadelních her Vlasty Buriana, jejichž převod na filmové plátno se řídil několika opakujícími se technikami, které měly podporovat Burianův hvězdný obraz.