Kniha se zabývá vztahem habsburského impéria k sociální politice průmyslových podnikatelů v českých zemích. Na příkladu bydlení, škol, sirotčinců a kostelů zkoumá, jakým způsobem poslanci na říšské radě, ministři ve vládě, úředníci na místodržitelství, okresní hejtmané nebo obecní zastupitelé iniciovali a ovlivňovali výstavbu tzv. blahodárných zařízení, která v letech 1867-1914 budovali podnikatelé v industrializujících se městech, zejména na Ostravsku, Brněnsku, Plzeňsku, v Praze a okolí.