Odborný časopis věnovaný zkoumání české literatury a literární kultury v českých zemích od nejstarších dob do současnosti, dějinám literární vědy a problémům teorie.
Dvě studie čísla 3/2022 se zabývají starší literaturou. Matouš Turek zkoumá ve třech textech ze sklonku přemyslovské doby motiv Jeruzaléma. Matouš Jaluška na úvodní studii navazuje příspěvkem o proměnách Alexandra Velikého ve středověké literatuře. V rubrice Rozhledy se Milan Ducháček zamýšlí nad možnostmi a limity kontextuální biografie jako historiografického žánru.

Obsah čísla:

Studie
Wilhalm, Alexandr a Jakub. Jeruzalém v bohemikální literatuře na sklonku přemyslovské doby
MATOUŠ TUREK

Proměnlivý obr. Vzestup a pád protagonisty staročeské Alexandreidy
MATOUŠ JALUŠKA

Rozhled
Svätý za katrem: Cesta buržoazního nacionalisty tam a zase zpátky. K možnostem a limitům kontextuální biografie jako historiografického žánru
MILAN DUCHÁČEK

Recenze
Dalibor Dobiáš — Václav Smyčka (edd.): Počátky literární kritiky v českých zemích (1770-1805) — TOMÁŠ HLOBIL
Timotheus Vodička: Tvůrce a tradice. Eseje o české literatuře 19. století — JIŘÍ ZIZLER
Vladimír Barborík, Barbora Čiháková, Alena Šidáková Fialová (edd.): Listopadové proměny. Česká a slovenská literatura v kontextu roku 1989 — JOANNA CZAPLINSKA
Václav Smyčka: Objevení dějin: dějepisectví, fikce a historický čas na přelomu 18. a 19. století — VERONIKA FAKTOROVÁ
Alena Pomajzlová: Vidět a/nebo číst: kapitoly o vztahu obrazu a slova v moderním umění — MARKÉTA MAGIDOVÁ