DETAIL TITULU:
Ruční práce
Strhující příběh průkopnice plastické chirugie a žen v medicíně
Slimani Leila - Oubrerie Clément
Argo 2022
vázaná, 190 str.
ISBN 9788025738511
-
anotace
Strhující životopis téměř zapomenuté hrdinky, jíž byla doktorka Suzanne Noëlová známá jako "madame Noël", feministka usilující o volební právo žen a průkopnice rekonstrukční chirurgie. Nárok na studium medicíny si musela vyvzdorovat, protože dívkám na počátku 20. století automaticky nepříslušelo právo studovat. Během první světové války operovala spolu s profesorem Hippolytem Morestinem mnoho vojáků zraněných granáty. Oba vyvinuli převratné chirurgické postupy, zprvu zatracované, podceňované či vysmívané, a mnoha pacientům se znetvořeným obličejem tak pomohli získat zpět sebevědomí a důstojnost.
Suzanne se ovšem nezastavila u léčení, prosadila se také na poli estetické chirurgie a v meziválečném období její klinika přitahovala známé osobnosti ze světa módy a z řad evropské aristokracie. Její osobní život byl ovšem velice pohnutý, poznamenaný ztrátami v období epidemie španělské chřipky i během světových válek. Bojovala nejen s mužským šovinismem, ale i se zarputilými feministkami, které ji obviňovaly, že estetická chirurgie příliš vychází vstříc mužskému pohledu na svět. Nikdy se však nevzdala cesty, po které se rozhodla vydat, a zejména mnoha ženám pomohla, když razila tezi, že každá žena má mít nejen právo volební, ale i právo vybrat si svůj osud a se svým tělem si dělat, co chce. Což je leckde a u leckoho stále ne zcela samozřejmý požadavek.
"Příliš dlouho jsem se smiřovala s tím, že budu žít a pracovat pod dohledem svých manželů. Teď je mi 47 let a nikomu nic nedlužím. Společně povedeme životní bitvu: umožníme ženám být nezávislé a silné."
Suzanne se ovšem nezastavila u léčení, prosadila se také na poli estetické chirurgie a v meziválečném období její klinika přitahovala známé osobnosti ze světa módy a z řad evropské aristokracie. Její osobní život byl ovšem velice pohnutý, poznamenaný ztrátami v období epidemie španělské chřipky i během světových válek. Bojovala nejen s mužským šovinismem, ale i se zarputilými feministkami, které ji obviňovaly, že estetická chirurgie příliš vychází vstříc mužskému pohledu na svět. Nikdy se však nevzdala cesty, po které se rozhodla vydat, a zejména mnoha ženám pomohla, když razila tezi, že každá žena má mít nejen právo volební, ale i právo vybrat si svůj osud a se svým tělem si dělat, co chce. Což je leckde a u leckoho stále ne zcela samozřejmý požadavek.
"Příliš dlouho jsem se smiřovala s tím, že budu žít a pracovat pod dohledem svých manželů. Teď je mi 47 let a nikomu nic nedlužím. Společně povedeme životní bitvu: umožníme ženám být nezávislé a silné."