Ani Česká ani Slovenská republika nemají významnější ložiska ropy, což obě země vystavuje nemalým rizikům spojeným s importem drtivé většiny domácí spotřeby ropy ze zahraničí. Většina ropy se už od roku 1962 do těchto zemí dopravuje prostřednictvím ropovodu Družba, nejdelšího ropovodu na světě. I v současnosti je tato trasa stale primárním zdrojem ropy pro obě země. Od svého prvního zveřejnění v roce 2007 se často opakuje informace o tom, že Rusko zvažuje uzavření ropovodu Družba, což je vnímáno jako významná hrozba pro Česko i Slovensko. V případě přerušení dodávek ropovodem Družba by se velice pravděpodobně jednalo o jeho jižní větev, což by negativně ovlivnilo právě Českou a Slovenskou republiku. Tato kniha vznikla, aby zhodnotila dostupné infrastrukturní alternativy a poskytla jakési vodítko pro budoucí řešení problému. Poněkud nekritickou snahou je vytvořit dílo, které svým zpracováním a svými doporučeními osloví a ovlivní nejen analytiky a odbornou veřejnost, ale také samotné subjekty ropného trhu v Česku a Slovensku. Cílem je analyzovat možnosti ropovodní infrastruktury s ohledem na alternativy k primární zásobovací trase, a to pro Českou a Slovenskou republiku. Těchto možností je šest: ropovod Ingolstadt-Kralupy-Litvínov, ropovod Adria, potenciální ropovod Bratislava-Schwechat-Pipelie a ropovod Adria-Wien Pipeline, potenciální ropovod Oděsa-Brody-Adamowo-Płock-Gdaňsk, potenciální ropovod Spergau-Litvínov a vodní cesta Lobau-Bratislava. Výsledky výzkumu ukazují, že Česká a Slovenská republika mají společné zájmy v ropném sektoru, které mohou přetavit ve společný postup při dosahováním těchto zájmů. Nicméně onen suboptimální výsledek, na kterém mohou obě země kooperovat, se výrazným způsobem týká Ukrajiny jako tranzitní země ropovodu Oděsa-Brody. V rámci ropného sektoru by se tedy měly obě země diplomaticky výrazně angažovat v ukončení konfliktu a urovnání situace, jen tak lze dosáhnout na pozitiva plynoucí z rozvoje trasy Oděsa-Brody.