Kniha se věnuje specifickému turistickému fenoménu Jizerských hor, jímž jsou vyhlídky na žulových skalách, které byly na řadě míst přímými předchůdkyněmi mezi turisty dnes známějších jizerskohorských rozhleden. Byly to ovšem právě vyhlídkové věže, které na přelomu 19. a 20. století poněkud zastínily slávu vyhlídkových míst, sloužících ke kochání a ponaučení prvních turistů v této krajině V průběhu 20. století ale sláva řady vyhlídek pohasla. Některé byly dokonce zničeny či ponechány svému osudu. Řada z nich ale byla - i díky iniciativě a dobrovolné práci autorů knihy - na počátku 21. století opětovně obnovena a dnes slouží nejen jako trvale přístupná místa dalekého rozhledu, ale také jako prostor k rozjímání v nádherné a regenerující se přírodě Jizerských hor.