Cílem publikace je přiblížit historii zámeckého divadla v Mikulově, nejstaršího divadla tohoto typu postaveného na našem území - jeho vznik, podobu a využívání. Vystavěl jej v severním předhradí svého mikulovského sídla kardinál František Dietrichstein (1570-1636) kolem roku 1632 a svému účelu budova sloužila až do požáru zámku v roce 1719. Na konci dvacátých let 18. století nechal chátrající objekt kníže Walter Xaver Dietrichstein přebudovat na knihovnu.
Pro kardinála, který z Mikulova učinil významné politické a kulturní centrum Moravy, se divadlo stalo důležitou součástí nezbytných aristokratických zábav a vnější reprezentace. Divadlo ostatně bylo v té době v Mikulově všudypřítomné - bylo součástí katolických slavností, školské výuky piaristů na místním gymnáziu a konečně divadelní scenérie, blízké kardinálovu pojetí krásy a vznešenosti, pronikaly i do jeho koncepce budování města a sídelní rezidence. Jako dominující druh umění se tak divadlo na dvoře Dietrichsteinů usadilo na dalších sto let.