Rok 1945 přinesl konec války, zlo ale nikam nezmizelo. A najít si mohlo každého. Jiří Padevět přichází s novým souborem čtenářsky oblíbených mikropovídek. Ukazuje v nich v jiném světle rok 1945, který poválečná propaganda zobrazovala jako čas osvobození a světlých zítřků. Pozadí konce války bylo však pro mnoho lidí děsivé. V nepřehledných situacích nikdo nevěděl, kde končí spravedlnost a začíná msta, kdo je přítel a kdo nepřítel, kde číhá nebezpečí a kam se před ním ukrýt. Padevět čtenáře sugestivně vtahuje přímo do mezních životních okamžiků, nechává rozestoupit řádky učebnic a znovu se mezi nimi snaží oživit to, co čas pohřbil pod tiskařskou černí: osudy jednotlivých lidí, kteří se pod vahou dějin buď zlomili, nebo ji dokázali unést.