Boris Bove představuje stoletou válku jako myšlenkovou konstrukci, která se snaží koncepčně uchopit opakované konflikty mezi královstvími Francie a Anglie probíhající od 90. let 13. století do 50. let 15. století. Tuto letitou krizi přitom chápe jako průvodní jev přechodu k novému společenskému řádu, jenž dal vzniknout zastupitelským institucím, jimiž byly generální stavy. Současně s tím vykládá stoletou válku jako milník v dějinách monarchie, neboť v důsledku své délky, křehkosti rodu Valois, utrpení obyvatelstva i anglické okupace posílila pocit příslušnosti k francouzskému národu. Položila tak základy národního státu, jenž se utvářel až do 19. století.

Stoletá válka je pro Boveho významným milníkem v dějinách Francouzského království. Vlivem délky konfliktu, „křehkosti vládnoucího rodu Valois“, utrpení a nouze obyvatelstva a anglické okupace došlo k posílení národního cítění, pocitu příslušnosti k francouzskému národu. Jak Bove ukazuje, položila stoletá válka základy národního státu, jehož idea pak dozrála v 19. století.
Součástí textu jsou docela podrobné mapy, které zachycují územní proměny během stoleté války. Velice zajímavé jsou také rodokmeny, které představují „všechny urozené“ aktéry dlouhého „konfliktu“ a jejich příbuzenské vazby. Za pozornost pak určitě stojí i několikastránkový chronologický přehled stěžejních událostí, které autor vymezil roky 1328 (nástup rodu Valois na francouzský trůn) a 1461 (smrt Karla VII.).
Boveho kniha, která vyšla ve francouzštině v roce 2015, není jako celek vůbec jednoduchým, oddechovým čtením. Naopak nutí čtenáře přemýšlet a ty zvídavější občas si i něco dalšího dohledat. Je to ale kniha velice podnětná, která představuje další možné přístupy k tématu stoleté války a nejen k ní.
Marek Zágora(Stavitelé Katedrál)