Jedenadvacet studií a úvah věnovaných moderní české literatuře vznikalo od roku 1984 až po současnost a bylo publikováno časopisecky či ve sbornících. Představují jeden z okruhů autorčina badatelského zájmu, soustředěný k autorům stojícím na okraji literárního kánonu, často zapomínaným nebo nedoceněným. V tomto smyslu jde o prvotiny či raná díla později uznávaných autorů, která, dobovou kritikou odmítaná, znamenala však průlom do soudobých poměrů a přispěla ke změně literární normy. Na okraji zájmu se ocitli ale i autoři, kteří vytvořili díla ve své době naopak ceněná, jež se však dnešním čtenářům ztratila z obzoru.